Verze 1.3 ze 27. listopadu 2009
Autoři: Roman Kabelka, Jiří Fenz, Jan Pokorný, Michal Jelínek
© TyfloCentrum Brno, o. p. s., Centrum pomůcek a informatiky, 2008 až 2011
Braillské řádky jsou kompenzační pomůcky pro nevidomé, umožňující zobrazení textových informací (ať už vlastnoručně pořízených, zobrazovaných op. systémem a aplikacemi, snímaných skenerem a rozpoznaných OCR programem nebo získaných z internetu) pomocí Braillova bodového písma. Braillský řádek je zařízení obvykle ve tvaru kvádru, jehož horní strana je osazena řadou piezoelektrických elementů k zobrazení jednotlivých písmen braillské abecedy. Podle počtu těchto elementů rozlišujeme řádky 20, 40 nebo 80 znakové. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdražší část zařízení, cena braillského řádku se odvíjí zejména podle počtu těchto elementů. Kromě řady jednotlivých elementů k zobrazení písmen braillské abecedy obsahují braillské řádky řadu ovládacích tlačítek, které slouží především k posunu zobrazovaného textu na řádku, ale i k mnoha dalším činnostem, aniž by nevidomý uživatel musel přesunovat ruce z braillského řádku na klávesnici a zpět.
Jak jsme již zmínili v dřívějším článku o braillských řádcích, neprošla v posledních dvaceti letech tato zařízení žádnými výraznými změnami ve způsobu zobrazování, a jejich vylepšování se tak soustřeďovalo pouze na přenositelnost a nabízené funkce. Následující text má za úkol přiblížit, jaké možnosti český trh v oblasti mobilních braillských řádků nabízí, vyzdvihnout nepříliš zřejmé rozdíly mezi jednotlivými produkty a podat základní informace o principu práce s braillským výstupem.Budeme se zabývat celkem osmi mobilními braillskými řádky čtyř výrobců:
Je obecně známo a následující tabulka to i potvrzuje, že braillské řádky jsou cenově dosti náročná zařízení. To je zapříčiněno konstrukcí zobrazovacích elementů, které stále navyšují cenu řádově na sta tisíce korun, přestože se snížila od doby jejich prvního použití na třetinu. Aby bylo možno porovnávat, vybírali jsme přístroje mající zhruba stejný počet znaků zobrazovače.
| Model | Cena |
|---|---|
| Všechny ceny jsou včetně DPH | |
| FS 40B | 84 900 |
| PM 40 | 84 900 |
| FS 40 | 94 900 |
| REX 44 | 106 800 |
| BR 40 | 109 990 |
| ST 544 | 116 600 |
| BC 640 | 149 600 |
| BV 44 | V současné době se nedodává. |
Z tabulky lze vyčíst, že nejlevnější jsou zařízení z produkce Freedom Scientific, modely PM 40 a FS 40B jsou pak ze všech uvedených absolutně nejlevnější. Na opačné straně stojí oba řádky Alva, BC 640 je více jak o třetinu dražší než průměrná cena testovaných přístrojů (cca 110 000 Kč).
Všechna zařízení jsou dodávána se systémovými ovladači na CD-ROM (výjimkami jsou PM 40 a FS 40), s manuály v černotisku a braillově písmu, s propojovacími kabely rozhraní USB a s přepravními brašnami. Jejich další příslušenství závisí na konkrétních vlastnostech jako jsou podporovaná datová rozhraní, zdroje napájení a potencionální umístění na pracovní ploše vzhledem ke konstrukci.
Přepravní brašny jsou určeny k nošení přes rameno. Výjimkami jsou BC 640, který má pouze ochrané pouzdro pro uložení do zavazadla, a ST 544, kde je dodáván plnohodnotný batoh pro notebook s přihrádkou, do níž lze uložit přenosný počítač i s řádkem. BR 40 svými rozměry je zamýšlen pro nošení v běžných brašnách či batozích pro notebooky, a tak žádný ochranný obal v příslušenství nemá.
Vyhovující konstrukce, případně přenositelnost braillského řádku, je při výběru vhodného typu pro uživatele určující.
Na testovaných modelech je podle robustní konstrukce na první pohled vidět, že výrobci pamatovali na časté přepravování. Kryty jsou až na PM 40 a REX 44 kombinací masivnějších plastů a kovů, zvláště u BR 40 a BV 44 převažuje kov nad plastem. Nejkompaktněji působí BC 640 a BR 40 díky maximálnímu využití prostoru uvnitř těchto plochých přístrojů, což celou konstrukci zpevňuje.
Ovládací prvky jsou vyrobeny z plastu (BC 640, BR 40, FS 40, REX 44) či z gumy (ST 544), případně z obojího (BV 44, PM 40, FS 40B). Nelze říci, který z materiálů je trvanlivější, neboť opotřebení u těchto mechanických součástek se i při dlouhodobém používání nejeví nějak rizikové.
Váhově se řádky nijak markantně neliší, pokud nevezmeme oba extrémy - 560 g (BR 40) a 1,3 kg (ST 544). PM 40 váží 990 g, zatímco REX 44 o 90 g méně. FS 40 a BV 44 mají prakticky shodnou hmotnost (1,2 kg) lišící se pouze v jednotkách gramů. Co se týče nejmenší hmotnosti, patří BC 640 se svými 730 g na druhé a FS 40B s 850 g na třetí místo.
Rozměrově se řádky už liší více a to zejména do hloubky. V tomto ohledu je největší ST 544 se svými 29 cm, naproti tomu BR 40 má do hloubky pouhých 7 cm. BR 40 se také spolu s BC 640 a FS 40B mohou pyšnit tím, že se svou výškou nepotřebují další přídavná řešení pro dokování. Šířka všech řádků je prakticky shodná - 33 cm s odchylkou 2 cm - což je opět ovlivněno počtem znaků zobrazovače. Konkrétní rozměry ukazuje následující tabulka:
| Model | Šířka | Hloubka | Výška |
|---|---|---|---|
| Všechny míry jsou v centimetrech | |||
| BR 40 | 31 | 7 | 2 |
| BC 640 | 33,8 | 7,5 | 1,8 |
| FS 40B | 31,7 | 9,7 | 2,5 |
| REX 44 | 32 | 10 | 3 |
| PM 40 | 31,8 | 12,2 | 3,9 |
| BV 44 | 33,3 | 16,9 | 3,6 |
| FS 40 | 35 | 17,5 | 4,5 |
| ST 544 | 31 | 29 | 2,4 |
Uvedené míry jsou přepravní, což znamená, že jde o rozměry ve sbaleném stavu během přenášení. BV 44 a FS 40 patří do skupiny rozkládacích braillských řádků a jejich pracovní rozměry jsou po rozložení 33,3 * 29,6 * 3,1 cm, resp. 35 * 30-40,5 * 3,5 cm. Ostatní testované přístroje žádnými rozkládacími mechanismy nedisponují, proto jejich pracovní rozměry jsou shodné s těmi přepravními.
Při práci, ať už se stolním či přenosným počítačem, je třeba mít braillský řádek umístěn na pracovní ploše tak, aby byl pohotově dosažitelný, což znamená umístit jej nejlépe před klávesnici či notebook. Tuto jednoduchou instalaci však pro oba případy umožňují pouze BR 40, BC 640, FS 40B a REX 44 (ten prakticky jen při použití s notebookem). Ostatní přístroje využívají buď stavitelných rozkládacích mechanismů, na které se klávesnice či notebook pokládá (FS 40 , BV 44), nebo nejrůznějších podložek z dodávaného příslušenství.
Oba zmiňované přístroje mají svou rozkládací část vyrobenu z odolných plastů (u BV 44 i kovové vyztužení), přesto jde o poměrně citlivé mechanismy vyžadující opatrné a šikovné zacházení (tuhost západky u FS 40). Klávesnice či notebook sedí na zařízení pevně díky protiskluzovým prvkům. Výhodou těchto rozkládacích braillských řádků je ochrana zobrazovače a tlačítek proti nežádoucímu zacházení, o niž se stará nosný mechanismus ve složeném stavu a FS 40 disponuje v rámci této koncepce také uchem, za něž je možné řádek bezpečně chytit a v interiérech jej přenášet.
REX 44 pro zdvih klávesnice na potřebnou úroveň využívá dvě plastové podložky, stejně tak ST 544, kde se klávesnice podkládá dvěma pěnovými podložkami zvyšujícími šířku přístroje. Rozměry ST 544 umožňují též umístit notebook přímo na kryt řádku, který je ovšem hladký a musí tak být opatřen odolnými suchými zipy z příslušenství (protikusy se lepí na spodek notebooku). S PM 40 se dodává univerzální pěnová podložka pro oba případy.
Při práci s řádkem hraje ergonomie důležitou roli v takovém smyslu, že nesmí při čtení hmatem v okolí zobrazovače žádné ovládací prvky překážet, ale zároveň by měly být pohotově dosažitelné a to zejména ty, které posunují text na řádku nebo podporují editaci textu. Všechny modely mají pro každý znak v jeho bezprostřední blízkosti jedno či dvě tlačítka k provedení akce na dané pozici, dále u všech vyjma BR 40 a PM 40 jsou také na přední hraně umístěny tlačítka pro posun textu, jež se nejsnadněji ovládají palci. PM 40 pro posun využívá druhou řadu naváděcích tlačítek za zobrazovačem tak, že z každé strany vždy třináct tlačítek posunuje text v daném směru. Stejným způsobem se lze pohybovat i u dalších řádků od Freedom Scientific (FS 40 a FS 40B).
Zde stojí za pozornost přední panel ST 544. Ten na rozdíl od ostatních braillských řádků není rovný, nýbrž je vyprofilován do dvou navzájem do sebe zaklíněných oblouků, při čemž právě ve zlomech mezi oblouky se nacházejí tlačítka sloužící v základním nastavení pro posun. Tlačítka tedy nejsou se zobrazovačem rovnoběžná, ale lehce se odklánějí pod úhlem, který svírá palec s ostatními prsty při čtení.
Vzhledem k obvyklému umísťování braillského řádku na pracovní ploše před klávesnici - tedy do míst, kde běžní uživatelé mívají ergonomickou opěrku rukou - mohou někteří uživatelé při psaní na klávesnici nechtěně zavadit o tlačítka pro posun u BV 44, jež jsou umístěna na zaoblené přední hraně.
Další ovládací prvky jsou na přístrojích umístěny buď na horní části po stranách zobrazovače či za ním. Postranní tlačítka často mají na levé i pravé straně identické funkce a lze tak při čtení využít dle situace ty bližší. Toto v základním nastavení neplatí pro BR 40, kde ovládací prvky na protilehlých koncích řádku identické funkce nemají.
Bohaté funkce řádků Freedom Scientific (FS 40, FS 40B a PM 40) jsou soustředěny do druhé řady tlačítek za zobrazovačem. Toto řešení je poněkud problematické, neboť najít příslušnou funkci v řadě čtyřiceti stejných tlačítek vyžaduje ze začátku nemalé úsilí. A to i přesto, že všechny tři přístroje jsou vybaveny za řadou těchto ovládacích prvků hmatnými body (jeden větší uprostřed, další menší po každých pěti tlačítcích), které by měly orientaci usnadnit. FS 40 navíc pod krytem v přední části přístroje ukrývá obouruční osmibodovou klávesnici se dvěma přeřaďovači, jejíž primární účel je zadávání příkazů pro odečítač obrazovky. i když lze skrze tuto klávesnici rovněž zadávat běžný text v braillově písmu, vzhledem k jejímu úzkému profilu a podélnému rozprostření není delší používání tímto způsobem příliš praktické. Novější FS 40B je v tomto poučenější, neboť mezerník sice zůstává na svém místě před zobrazovačem, ovšem osmice kláves odpovídající jednotlivým bodům je přesunuta až za navigační klávesy, což se více blíží profilu známého z psacích strojů pro braillovo písmo.
Na kompaktní design BC 640 tak trochu doplácí tlačítka na svrchní straně přístroje, jež jsou zapuštěna do krytu a poněkud s ním splývají. Přestože tuto vlastnost dobře kompenzují reliéfní značky přímo na tlačítcích, může orientace v nich některým uživatelům činit problémy.
BR 40 si díky své minimalistické koncepci může dovolit poměrně unikátní funkci, kterou je rotace zobrazovače o 180 stupňů, což obnáší nejen převrácení zobrazovaných znaků, ale i přemapování obou trojic tlačítek po stranách zobrazovače tak, aby jejich význam po otočení řádku, tak říkajíc vzhůru nohama, zůstal zachován. V dalším textu máme na mysli základní nastavení vhodné zejména pro přenosné počítače, kdy na horní straně je vpředu zobrazovač, za ním naváděcí tlačítka a nakonec jemně vyvýšený hladký kryt přístroje. Otočením zobrazovače získáme podmínky vhodné pro použití s klávesnicí, kde bezprostředně před ní je zobrazovač, pod ním naváděcí tlačítka a zcela vpředu vyvýšená část krytu, jež může pohodlně sloužit jako ergonomická opěrka rukou.
Aby připojování braillského řádku k počítači bylo co nejjednodušší, podporují testované modely napájení z USB sběrnice, což umožňuje spojit do jednoho kabelu zdroj proudu spolu s daty. Protože však řádky mívají i další datové rozhraní, jenž už ze svého principu nemůže přístroj napájet, jsou v nich zabudovány akumulátory dobíjitelné buď zmíněnou USB sběrnicí či dodávaným AC adaptérem. Konkrétně pak BC 640 a FS 40B jsou vybaveny akumulátory s výdrží kolem 20 hodin, REX 44 dovoluje pracovat nezávisle na zdroji zhruba o polovinu méně (8-10 hodin) a ST 544 se pohybuje někde mezi těmito dvěma hodnotami. Nejdéle bez napájení se obejde BR 40 díky akumulátoru s výdrží přes 25 hodin nepřetržitého provozu.
Mnoho parametrů braillského zobrazovače je identických nejen pro testované modely, ale pro komerčně vyráběné braillské řádky obecně. Bez rozdílu se celý systém zakládá na vhodném hladkém povrchu s pečlivě opracovanými otvory, jimiž dle potřeby prostupují ven jehličky tvořící jednotlivé braillské znaky. Toto opracování je důležité z důvodu, aby body, které se ve znaku nevyskytují (tj. jehličku mají zasunutu pod povrch), vjem rušily minimálně. Vystavovací mechanismus jednotlivých bodů pohánějí elementy z materiálů s piezo efektem. To v praxi znamená, že při průtoku proudu se vhodně tvarovaný prvek složený z různě piezo senzitivních materiálů prohne, čímž dojde přes převodové prvky k vytlačení jehličky nad povrch zobrazovače. Právě piezo elementy jsou těmi kritickými součástkami, které tolik navyšují cenu celého zařízení. Ač existují hypotetické návrhy ve fázi výzkumu (pneumatický či hydraulický pohon bodů) nebo ověřená konstrukce ze solenoidů (speciálních miniaturních elektromagnetických prvků), nic z toho dosud nedosahuje spolehlivosti a mobility piezo elementů.
Všechny zobrazovače používají osmibod pro zobrazování jednotlivých znaků, což je pro počítač poněkud logičtější způsob interpretace než šestibod, kde díky omezené kombinaci bodů (zvláště u některých národních abeced) se nelze obejít bez prefixů. Navíc tak lze do zobrazování promítat pozici kurzoru, aniž by docházelo k většímu ovlivňování samotných znaků.
Už z ustáleného názvu "braillský řádek" vyplývá, že každý zobrazovač má právě jeden řádek a liší se tedy pouze v počtu znaků, jež tento řádek má. Protože do našeho testu jsme vybírali mobilní varianty, mají přístroje buď 40 (BR 40, FS 40, FS 40B, PM 40, BC 640) nebo 44 (ST 544, BV 44, REX 44) znaků. Počet 44 není náhodný, bývá totiž zvykem vždy na čtyřech znacích zobrazovat stavové informace, tudíž pro samotný text jich zbývá plných 40. Existují samozřejmě i větší varianty jako např. Focus 80 s osmdesáti či REX 70 se sedmdesáti znaky, ale jejich mobilita je omezena a též počtu znaků odpovídá cena (v případě REX 70 činí zhruba 152 tisíc Kč).
Výrobci často své braillské elementy využívají v několika modelech, a tak bývá zobrazovač složen z panelů o různé velikosti. Jedinou výjimkou je BC 640 mající řádek jednolitý, prostý jakýchkoli nerovností. Velice podobným hmatovým dojmem působí řádky Freedom Scientific (FS 40, FS 40B a PM 40), přestože zobrazovač se skládá ze dvou panelů po 20 znacích, a BV 44, kde zobrazovač tvoří čtyři osmiznakové a dva šesti znakové moduly. BR 40, ST 544 a REX 44 používají jednoznakové buňky, což má za následek, že při tolika elementech není povrch zcela ideálně rovný a mezi jednotlivými znaky jsou hmatatelné přechody, které však při čtení nějak zvláště neruší, neboť jsou srovnatelné svou mírou s perforací pro jehličky.
K periodickému obnovování konfigurace jehliček na zobrazovačích nedochází, děje se tak pouze ve chvíli, kdy je na braillský řádek z počítače poslán nový výstup. Tento proces probíhá na všech buňkách prakticky paralelně a je tak dostatečně rychlý a nezdržuje při práci. Na základě minimální mechanické aktivity lze tedy říci, že braillské řádky jsou na provoz tichá zařízení, i když to nemusí být vždy pravda, což dokládá BV 44, který i při "blikání" dvou bodů kurzoru vydává slyšitelné cvakání. Naproti tomu mechanika ST 544 je registrovatelná jen při soustředění se na věc a při "blikání" kurzoru slyšitelná pouze z blízké vzdálenosti. Ostatní testované modely se v hlučnosti pohybují někde mezi, v rámci limitů, jež můžeme považovat za nerušící okolí.
Téměř všechny srovnávané braillské řádky (výjimkami jsou BR 40 a BV 44, u nichž však lze napevno nastavenou hodnotu považovat za vyhovující) dovolují regulaci tlaku jehliček, která umožňuje výstup přizpůsobit citlivosti hmatu uživatele tak, aby čtení nečinilo problémy či nebylo unavující. U řádků s integrovanou konfigurací lze nastavit tlak přímo, u ostatních je nutno k nastavení použít samotné odečítače obrazovky.
Jak jsme již zmínili, všechny testované braillské řádky disponují pro přenos dat USB rozhraním, při čemž u BC 640, FS 40B, BR 40 a PM 40 je použit konektor mini USB, v ostatních případech konektor USB typu B. Stojí za pozornost, že s řádky Optelec (ST 544, BC 640 a BV 44) jsou dodávány kabely ve dvou délkách - krátký k přenosnému a delší ke stolnímu počítači.
Navíc BR 40, ST 544 a REX 44 dovolují propojení přes sériovou linku RS-232 pomocí běžného 9-pinového konektoru DE-9. BR 40 realizuje toto propojení speciálním kabelem z příslušenství, jenž na straně přístroje má konektor TRS 1/8 (jack 3,5 mm). Tento přenos dat se využíval a dnes ještě někdy využívá pro komunikaci s braillskými terminály v prostředí textově orientovaných operačních systémů (UNIX, DOS).
Trojice nejmladších testovaných modelů (BC 640, FS 40B a BR 40) odpovídají moderním trendům nejen svou vysokou mobilitou, ale také dovolují připojení přes bezdrátovou technologii BlueTooth, což ještě více umocňuje variabilitu a snadnost instalace v pracovním prostředí. Tato pohodlnost je mírně vykoupena faktem, že při spouštění odečítače obrazovky probíhá navazování spojení bezdrátovou cestou i několik vteřin.
Před samotným zprovozněním braillského řádku s daným odečítačem obrazovky je zpravidla nutné nainstalovat systémové ovladače a příslušné specifické konfigurační soubory pro jednotlivé odečítače. Tyto instalátory jsou standardně dodávány na CD-ROM v příslušenství, v případě BR 40, FS 40B a řádků Optelec (ST 544, BC 640 a BV 44) lze potřebné soubory stáhnout z webových stránek výrobce. Odečítač JAWS For Windows je úzce provázán s firemními řádky FS 40 a PM 40, tudíž jejich ovladače jsou do systému nainstalovány spolu s JAWS, a tak jsou připraveny k použití. Automatická podpora pro FS 40B se do systému dodává až s JAWS verze 11. Stejnou míru integrace nabízejí pro řádky Optelec odečítače HAL/Supernova. Rovněž Window Eyes má podporu instalace pro PM 40.
Za platformě nezávislé braillské řádky můžeme označit BR 40, ST 544 a REX 44, jež jsou přímo podporovány některými Linuxovými distribucemi (SuSE). BR 40 toho dosahuje zejména možností přepínat mezi čtyřmi protokoly používanými pro komunikaci s braillskými řádky. ST 544 má také deklarovánu podporu pro MAC OS 9 a vyšší.
Co se týče běžně dostupných odečítačů obrazovky v ČR, je spolupráce bezproblémová s JAWS For Windows a Window Eyes se všemi testovanými modely, pouze u Window Eyes nebyla prokázána funkčnost se všemi dostupnými verzemi pro FS 40 a FS 40B. Též odečítače HAL/Supernova zaručují plnou spolupráci s řádky Optelec (ST 544, BC 640, BV 44) a s řádkem BR 40. WinMonitor má okruh použitelných zařízení užší a oficiálně negarantovaný, uspokojivě pracuje s BC 640 a BV 44, od verze 1.8 jej lze ve velmi omezené míře provozovat též s řádky Freedom Scientific (FS 40 a PM 40). Podpora WinMonitoru pro BR 40, ST 544 a REX 44 není známa.
Parametry zobrazení a podobu zobrazovaných informací na braillském řádku lze ovlivnit konfiguračními nástroji, jež odečítače obrazovky v sobě obsahují, navíc však všechny přístroje se zabudovaným akumulátorem ( BC 640, BR 40, ST 544 a REX 44) disponují integrovanou konfigurací, která pracuje nezávisle na připojeném počítači a která mimo jiné umožňuje nastavit preferované vstupní datové rozhraní, kontrolovat stav baterie atd..
Braillský řádek je svou povahou vstupně-výstupní zařízení, neboť kromě toho, že zobrazuje informace v braillově písmu, umožňuje interakci s počítačem pomocí několika druhů tlačítek přímo na přístroji tak, aby byla efektivně minimalizována potřeba přecházet z klávesnice na řádek a zpět.
Nejpodobněji provedenou skupinou u všech modelů jsou naváděcí tlačítka pro ovládání kurzoru. Nad každým znakem řádku (v případě BC 640 pod každým znakem) je naváděcí tlačítko, které vyvolává po svém stisku levý klik myši na této pozici, tzn. v textových editorech se kurzor na toto místo přesune, ve webovém prohlížeči se aktivuje odkaz na dané pozici apod.. ST 544 a REX 44 jsou vybaveny dvěma řadami naváděcích tlačítek, při čemž druhá z nich provádí stejným způsobem pravý klik (vyvolání kontextového menu nad objektem) či jinou programovatelnou operaci (závislé na odečítači). BC 640 a BV 44 simulují tuto funkci pomocí delšího stisku naváděcích tlačítek.
Důležitou roli hrají ovládací prvky pro určování zobrazeného výseku obrazovky na řádku (někdy také nazýváno braillský kurzor). Navigace spočívá v pohybu po řádcích a v posunu o příslušný počet znaků řádku vlevo či v pravo. Pořadí tlačítek se může měnit, ale platí, že všechny testované modely mají toto ovládání situováno na předním panelu vyjma BR 40 a PM 40, kde se posun realizuje tlačítky po bocích zobrazovače, resp. horní řadou navigačních tlačítek, jak bylo popsáno v kapitole o ergonomii. Přechod po řádcích u PM 40 probíhá pomocí otočných koleček po stranách zobrazovače. Stejným způsobem lze pracovat s kolečky u FS 40 a FS 40B. U těchto dvou přístrojů nahrazují jednoduchá tlačítka pro přecházení po řádcích dvě kolébková s identickou funkcí. BC 640 má po stranách zobrazovače tlačítka, která též posunují v daném směru.
Tato tlačítka nemají na pevno danou svou funkci, často závisí na konkrétním přiřazení odečítačem nebo na uživatelském nastavení. Patří sem nejčastěji funkce pro změnu typů zobrazení na řádku (braillská odezva) a ovládání fokusu v dialozích.
Tlačítka určená přímo k ovládání dialogů můžeme najít na BC 640 v podobě čtyřsměrné klávesy uprostřed s "enterem" a v podobě dalších celkem čtyř tlačítek na horní části přístroje před naváděcí sekcí, dále na ST 544 a REX 44 v podobě dvou identických šestic tlačítek (kurzorové šipky + tab order vpřed a vzad) nacházejících se na horní části přístrojů po stranách před zobrazovačem. Poslední z modelů s touto intuitivní koncepcí je BV 44, jenž má na přední hraně čtyřsměrnou klávesu.
Řádky Freedom Scientific (FS 40, FS 40B a PM 40 ) sice těmito funkcemi také disponují, jsou však skryty v řadě naváděcích tlačítek, mezi nimiž se uživatel orientuje pomocí hmatových bodů, jak bylo popsáno v kapitole o ergonomii. BR 40 má přiřazeny v základním nastavení příkazy pro odečítač a operační systém na dvě trojice tlačítek po stranách zobrazovače,které však již zahrnují funkce pro pohyb kurzoru, proto je využito nejrůznějších jejich kombinací. Analogie celé šestice odpovídá braillskému šestibodu, a tak jsou použity v některých případech soustisky až čtyř kláves odpovídající zkratkovému písmenu. Platí zde obtíž se zapamatováním těchto kombinací, jak je zmíněno níže u zabudovaných braillských klávesnic.
Další programovatelné funkce lze ovládat také dvěma tlačítky umístěnými na předním panelu (FS 40 a FS 40B, ST 544, REX 44). BC 640 má toto tlačítko pouze jedno, navíc však jsou k dispozici další dvě po stranách zobrazovače.
Největší možnosti zadávání příkazů přímo z braillského řádku nabízejí FS 40 a FS 40B (potažmo i BV 44) díky již zmíněné zabudované braillské klávesnici. Existuje celá řada klávesových zkratek vkládaných tímto způsobem pro ovládání odečítače (primárně JAWS) a operačního systému, jejich komplexní zvládnutí však vyžaduje dlouhodobější praxi. V případě BV 44 se tato možnost širšího ovládání a psaní týká osmi funkčních tlačítek za naváděcí sekcí, které nabývají plné využitelnosti s odečítači HAL/Supernova, kde jako v jediném odečítači po aktivaci také fungují jako braillská klávesnice. Nelze z ní ovšem napsat všechna písmena české abecedy (ď, ť, ň).
V závislosti na nastavení se při práci na braillském řádku může při práci zobrazovat čtyřznaková stavová oblast podávající informace o režimu zobrazení, o pozici na obrazovce apod.. Umístění stavové oblasti lze na základě nastavení v odečítači volit vlevo, vpravo či ji zcela vypnout. Integrované konfigurace řádků ST 544, BC 640 a REX 44 umožňují chování určit nezávisle na odečítači, což je zvláště vhodné pro textově orientovaná uživatelská rozhraní (Linux).
Kromě stavových informací umožňují některé braillské řádky kontrolovat práci zvukovou odezvou. U BV 44 lze zvuková návěští, které mají charakter pípání, zapnout u všech kláves. Řádky Alva (BC 640 a ST 544) poskytují širší možnosti včetně nastavení hlasitosti signalizace, která má charakter pípání a váže se na důležité události (zapnutí přístroje, navázání komunikace s počítačem...). BC 640 navíc dovoluje nastavit odezvu pro jednotlivé skupiny kláves. Zvukovou signalizaci také nabízejí řádky BR 40 a REX 44.
Některé braillské řádky jsou mnohostranými zařízeními a neomezují se jen na zobrazování informací v braillově písmu. FS 40 a FS 40Bdisponují braillskou klávesnicí, která při příslušném nastavení umožňuje vpisovat text, zápis český znaků s diakritikou je v odečítači JAWS plně podporován od verze 9. Jak již bylo zmíněno výše, vkládání braillských znaků lze realizovat také skrze řádek BV 44. Užitečné rozšíření též nabízí BC 640 v podobě integrovaného dvou-svazkového flash disku s celkovou velikostí více než 2 GB. Toto mass storage úložiště je primárně určeno k nahrání USB verzí odečítačů obrazovky (např. DolphinPen).
Braillský řádek nemusí být připojen jen k stolnímu či přenosnému počítači, ale může být připojován i k dalším zařízením, pokud je taková možnost podporována. PM 40 může být integrován se zápisníky PAC Mate QX/BX a rozšiřuje je tak o braillský výstup. Spojené zařízení pak tvoří jeden kompaktní celek, což je důvodem nepřítomnosti tlačítek na přední hraně přístroje. BC 640, BR 40 a FS 40B díky BlueTooth rozhraní mohou být připojovány k mobilním zařízením jako mobilní telefony nebo PDA. BC 640 při rozšíření o speciální modul může sloužit také jako bezdrátový audio systém. Tento rozšiřující modul má též braillskou klávesnici a dovoluje tak z řádku BC 640 udělat zápisník. Zápisky nejsou omezeny konkrétním jazykem nebo znakovou sadou, neboť do paměti se neukládají písmena jako taková, nýbrž kombinace stisknutých bodů.
Za braillské řádky pro nejnáročnější můžeme označit BC 640 a FS 40B. Jsou mobilní a funkčně bohaté, a tak ideálním řešením pro uživatele, kteří během své práce braillovo písmo aktivně používají - studenti, překladatelé, programátoři... Pro stejnou cílovou skupinu je předurčen také BR 40, přičemž v jeho prospěch mluví nejmenší váha a rozměry, které jsou ovšem vykoupeny chudší funkční výbavou oproti zbývajícím dvoum bezdrátovým modelům. FS 40B ve srovnání s BC 640 se jeví jako výhodnější, neboť při přibližně stejném množství nabízených funkcí je jeho cena o třetinu nižší.
Řádky Freedom Scientific (FS 40 a PM 40) jsou určeny těm, kteří od braillského řádku očekávají vše podstatné pro běžnou práci za rozumnou cenu. PM 40 zastupuje praktické minimum, kterým braillský řádek může disponovat, FS 40 v kombinaci s odečítačem JAWS, ale nejen s ním, nabízí uživateli širší a rozhodně zajímavé možnosti využití.
ST 544 a REX 44 jsou jistotou mimo prostředí Windows díky své platformní nezávislosti. Protože oba přístroje jsou svou funkční výbavou totožné, záleží tedy jen na uživateli, zda dá přednost mobilnějšímu a cenově výhodnějšímu REX 44 nebo léty prověřenému ST 544.
BV 44 zejména ocení ti, kteří vyžadují mobilitu spolu s kvalitní konstrukcí a s bezproblémovou podporou pro všechny dostupné odečítače obrazovky.
Autoři děkují Michalu Jungmannovi z firmy Galop a Břetislavu Vernerovi z výrobního družstva nevidomých Spektra za věcné připomínky při přípravě tohoto materiálu. Radku Pavlíčkovi pak za pečlivé pročtení celého dokumentu a finální korektury.