[contents]

W3C

Směrnice o přístupnosti webového obsahu (WCAG) 2.0

W3C Doporučení z 11. prosince 2008

Tato verze:
http://www.w3.org/TR/2008/REC-WCAG20-20081211/
Aktuální verze:
http://www.w3.org/TR/WCAG20/
Předchozí verze:
http://www.w3.org/TR/2008/PR-WCAG20-20081103/
Editoři:
Ben Caldwell, Trace R&D Center, University of Wisconsin-Madison
Michael Cooper, W3C
Loretta Guarino Reid, Google, Inc.
Gregg Vanderheiden, Trace R&D Center, University of Wisconsin-Madison
Dříve spolupracující editoři:
Wendy Chisholm (until July 2006 while at W3C)
John Slatin (until June 2006 while at Accessibility Institute, University of Texas at Austin)
Jason White (until June 2005 while at University of Melbourne)

Please refer to the errata for this document, which may include normative corrections.

See also translations.

This document is also available in these non-normative formats:


ATIS4ALL

Část prací na tomto dokumentu proběhla v rámci smlouvy o dílo s názvem Analýza a konzultace pro implementaci mezinárodní normy WCAG 2.0 jako standardu a prostředku pro sjednocení přístupnosti nejen internetového obsahu pro prostředky asistivních technologií projektu ATIS4all.


Resumé

Směrnice WCAG 2.0 obsahují celou řadu doporučení, jak učinit webový obsah přístupnější. Uplatňováním těchto směrnic lze dosáhnout větší přístupnosti webového obsahu pro uživatele s nejrůznějšími typy postižení jako jsou postižení zraku, sluchu, poruchy učení, kognitivní poruchy, pohybová omezení, poruchy řeči a citlivost na světlo, případně s jejich kombinacemi. Uplatňování těchto směrnic může také často přispět k tomu, že váš webový obsah bude použitelnější obecně pro všechny uživatele.

Kritéria úspěšnosti WCAG 2.0 jsou formulovány jako testovatelné výroky nezávislé na konkrétní technologii. Metodika týkající se splňování kritérií úspěšnosti pro konkrétní technologie a obecné informace, jak interpretovat kritéria úspěšnosti, jsou obsaženy v samostatných dokumentech. V sekci Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) Overview naleznete úvod a další odkazy k technickému a výukovému materiálu WCAG.

WCAG 2.0 vychází ze Směrnice Web Content Accessibility Guidelines 1.0 [WCAG10], která byla zveřejněna jako doporučení W3C v květnu 1999. Přestože je možné vyhovět jak požadavkům obsaženým ve WCAG 1.0 tak ve WCAG 2.0 (případně v obou), W3C doporučuje, pro nové a aktualizované obsahy používat WCAG 2.0. W3C rovněž doporučuje, aby iniciativy prosazující přístupný web vycházely z WCAG 2.0.

Status tohoto dokumentu

Tato část popisuje status tohoto dokumentu v době jeho uveřejnění Jiné dokumenty mohou tento dokument nahradit. Seznam aktuálních publikací W3C a poslední revize této technické zprávy lze nalézt v v rejstříku technické dokumentace W3C na http://www.w3.org/TR/.

Toto jsou Směrnice o přístupnosti webového obsahu (WCAG) 2.0 Doporučení W3C od Pracovní skupiny pro Směrnice o přístupnosti webového obsahu.

Tento dokument prošel odborným posudkem členů W3C, softwarových vývojářů i ostatních skupin W3C a dalších zainteresovaných stran a byl schválen ředitelem konsorcia W3C jako W3C doporučení. Je to stabilní dokument a lze se na něj odkazovat či z něj citovat v jiných dokumentech. Úloha konsorcia W3C při vydávání doporučení spočívá v upoutání pozornosti k dané problematice a ve snaze seznámit s ní co nejširší veřejnost. Tím přispívá k lepší funkčnosti a interoperabilitě webu.

Ke směrnicím WCAG 2.0 jsou přidruženy podpůrné dokumenty, které nemají normativní charakter, Understanding WCAG 2.0 and Techniques for WCAG 2.0. Přestože tyto dokumenty nemají formální status jako Směrnice WCAG 2.0, obsahují důležité informace pro pochopení a implementování Směrnic WCAG.

Pracovní skupina žádá, aby se pro veškeré komentáře využíval k tomu určený online formulář. Pokud to není možné, lze komentáře rovněž posílat na adresu: public-comments-wcag20@w3.org. Archiv komentářů je veřejně přístupný. Komentáře k Doporučení WCAG 2.0 nemohou vést ke změně této verze Směrnic, mohou však být zohledněny v seznamu chyb nebo v budoucí verzi. Pracovní skupina nezamýšlí na komentáře formálně odpovídat. Archiv diskusních příspěvků mailové konference pracovní skupiny WCAG WG aje veřejně přístupný a pracovní skupina může komentáře k tomuto dokumentu při své další práci zohlednit.

Tento dokument byl vytvořen jako součást iniciativy W3C Web Accessibility Initiative (WAI). Cíle pracovní skupiny pro WCAG jsou uvedeny ve Stanovách pracovní skupiny pro WCAG. Pracovní skupina pro WCAG je součástí WAI Technical Activity.

Tento dokument byl vytvořen skupinou, která se řídí Ustanoveními o patentové politice W3C z 5. února 2004. W3C spravuje veřejný seznam veškerých patentů. Tato stránka rovněž obsahuje pokyny pro zveřejňování patentů. Osoba, která zná patent, o němž se domnívá, že obsahuje podstatné patentové nároky musí tuto informaci sdělit v souladu s částí Ustanovení o patentové politice W3C.


Obsah

Přílohy


Úvod

Tato část má informativní charakter.

Směrnice WCAG 2.0 určují, jak tvořit webový obsah přístupnější pro osoby s postižením. Přístupnost se týká celé řady postižení, mezi něž patří poruchy zraku, sluchu, řeči, tělesné postižení, neschopnost porozumět jazyku či kognitivní a neurologické poruchy. Přestože se tyto směrnice zabývají širokou škálou případů, nejsou s to postihnout potřeby osob se všemi druhy, stupni a kombinacemi postižení. Tyto směrnice rovněž usnadňují používání webového obsahu starším osobám, jejichž schopnosti se v důsledku stárnutí mění, a rovněž tyto směrnice často zlepšují používání webu obecně.

Směrnice WCAG 2.0 vznikají procesem řízeným konsorciem W3C ve spolupráci s jednotlivci i s organizacemi z celého světa s cílem vytvořit společné standardy přístupnosti webového obsahu, které by vyhovovaly potřebám jednotlivců, organizací a vlád po celém světě. Směrnice WCAG 2.0 vycházejí z WCAG 1.0 [WCAG10] a jsou navrženy tak, aby byly použitelné s širokým spektrem současných i budoucích webových technologií a aby je bylo možné testovat jak automaticky, tak pomocí živých testerů. Úvod do Směrnic pro tvorbu webového obsahu viz dokument Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) Overview (English).

Přístupnost webu nezávisí pouze na samotné přístupnosti webového obsahu, ale také na přístupnosti webových prohlížečů a dalších přístupových prostředků na straně klienta. Důležitou roli v přístupnosti webu hrají také nástroje pro tvorbu webového obsahu. Přehled informací o tom, jak jednotlivé komponenty pro vývoj webu a jeho ovládání fungují společně, můžete najít v následujících dokumentech:

Dělení metodiky WCAG 2.0

Přístupnost webu se dotýká celé řady nejrůznějších organizací a jednotlivců. Do této skupiny patří vývojáři a designeři webů, tvůrci zákonů, obchodníci, učitelé a studenti. Aby bylo možné vyhovět potřebám tak rozmanité skupiny subjektů, dělí se metodika WCAG na několik částí: Zásady, obecné směrnice, měřitelná kritéria úspěšnosti a bohatá sbírka obsahující vhodné techniky a doporučení, zdokumentované časté chyby s příklady a s autentickými odkazy a zdrojovými kódy.

  • Zásady - Úplně na vrcholu stojí čtyři zásady, které představují základní pilíře přístupného webu:
    vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a robustnost. Viz také část Jak chápeme čtyři zásady přístupnosti.

  • Směrnice - Pod zásadami stojí na pomyslné pyramidě dvanáct směrnic, které představují základní cíle, na něž by se měli tvůrci zaměřit, aby svůj obsah zpřístupnili osobám s různými typy postižení. Směrnice samy o sobě nejsou testovatelné, ale jsou jakýmisi vodítky či osnovou, která tvůrcům pomůže porozumět kritériím úspěšnosti a lépe uplatnit techniky přístupnosti.

  • Kritéria úspěšnosti - Pro každou směrnici existují testovatelná kritéria úspěšnosti, která umožňují používání WCAG 2.0 v situacích, kde je nutné otestovat obsah, z hlediska míry shody s požadavky směrnic WCAG 2.0 v případech jako jsou specifický design nebo obchodní ustanovení či smluvní ujednání. Aby bylo možné vyhovět požadavkům a potřebám rozmanitých skupin v nejrůznějších situacích, existují tři úrovně shody: nejnižší A, střední AA a nejvyší AAA. Další informace týkající se úrovní WCAG lze nalézt v sekci Jak chápeme úrovně shody.

  • Dostatečné a doporučované techniky - Pro každou směrnici a kritérium úspěšnosti obsažené v dokumentu W3C je uvedena celá řada technik, které jsou informativního rázu a spadají do dvou kategorií: jednak jsou to techniky, které jsou dostačující pro splnění kritérií úspěšnosti a pak jsou to doporučované techniky, které jdou nad rámec toho, co je třeba pro splnění jednotlivých kritérií úspěšnosti, a které pomáhají autorům lépe uplatnit směrnice WCAG. Některé doporučované techniky se dokonce zabývají takovými bariérami v přístupnosti, které ani testovatelná kritéria úspěšnosti nepostihují. Všechny známé a časté chyby byly zdokumentovány (viz také "Dostatečné a Doporučované techniky" v části "Jak chápeme WCAG2.0").

Všechny tyto části metodiky WCAG (Zásady, obecné směrnice, měřitelná kritéria úspěšnosti, vhodné techniky a doporučení) se vzájemně doplňují a poskytují komplexní návod, jak učinit webový obsah přístupnější. Nabádáme proto všechny autory webů, aby se seznámili se všemi částmi metodiky WCAG, a mohli tak ve svých projektech uplatnit doporučované techniky a co nejlépe zohlednit co nejširší skupinu uživatelů.

Autoři by měli mít na paměti, že i obsah, který vyhovuje nejvyšší úrovni (AAA) nebude vždy zcela přístupný osobám se všemi typy, kombinacemi a stupni postižení zejména v oblasti kognitivních jazykových poruch a poruch učení. Autoři by přesto měli uplatnit všechny dostupné techniky, včetně doporučovaných, a měli by se rovněž informovat o nejnovějších způsobech řešení konkrétních problémů, aby byl obsah jejich webů co nejpřístupnější i této skupině osob. Metadata mohou pomoci uživatelům nalézt informace, které jsou pro jejich potřeby nejvhodnější.

Podpůrné dokumenty WCAG 2.0

Dokumenty WCAG 2.0 jsou navrženy tak, aby sloužily jako stabilní technické standardy, na něž je možné se odkázat. Ostatní dokumenty nazývané podpůrné dokumenty WCAG vycházejí z dokumentů WCAG 2.0. Jednou z jejich vlastností je možnost jejich aktualizace. Mohou tak přinášet informace o tom, jak používat WCAG 2.0 s nejnovějšími technologiemi. podpůrné dokumenty zahrnují:

  1. Jak splnit požadavky WCAG 2.0 - Stručná snadno přizpůsobitelná příručka metodiky WCAG 2.0, která obsahuje všechny směrnice, kritéria úspěšnosti a techniky. Je vhodnou pomůckou pro autory při vyvíjení a testování webového obsahu.

  2. Jak chápat WCAG 2.0 - Návod, jak správně chápat a používat WCAG 2.0. Pro každou směrnici, kritérium úspěšnosti a další stěžejní témata existuje stručný dokument, který napomáhá lepšímu pochopení danných oblastí.

  3. Techniky pro WCAG 2.0 - Sbírka technik a častých chyb rozčleněná do samostatných dokumentů, které obsahují popis, příklady, zdrojové kódy a testy.

  4. Dokumenty WCAG 2.0 - Popis a diagram toho, jak spolu jednotlivé technické dokumenty souvisejí a jak jsou propojené.

Další informace o podpůrných dokumentech WCAG 2.0 a dalších výukových materiálech souvisejících s WCAG 2.0 lze nalézt v přehledu WCAG. Ostatními tématy jako jsou finanční aspekty webové přístupnosti, plánování implementace WCAG a pravidla přístupnosti se zabývají dokumenty WAI.

Důležité pojmy ve WCAG 2.0

WCAG 2.0 obsahuje tři důležité pojmy, které se liší od WCAG 2.1. Každý z nich je stručně popsán níže. Detailně jsou vysvětleny v Glosáři.

Webová stránka

Je důležité si uvědomit, že v kontextu WCAG 2.0 obsahuje pojem "webová stránka" mnohem víc než jen statické HTML-stránky. Tento pojem rovněž zahrnuje stále dynamičtější webové stránky vyskytující se na webu. Takové stránky mohou leckdy obsahovat celé virtuální interaktivní komunity. Tak se může pojmem webová stránka myslet např. i velice propracovaná prezentace, která se svým provedením může podobat interaktivnímu filmu a která je prezentována na jediném URI. Více informací naleznete v části Jak chápeme webovou stránku.

Programově určený

Některá kritéria úspěšnosti požadují, aby obsah (nebo jeho část) bylo možná "programově určit". Tento pojem znamená, že obsah je zpracován takovým způsobem, aby byly přístupové prostředky na straně klienta včetně asistivních technologií schopny informace z obsahu získat a prezentovat je uživatelům v nejrůznějších podobách. Více informací viz Understanding Programmatically Determined.

Podpora přístupnosti

Používání určité technologie způsobem, který podporuje přístupnost, znamená, že tato technologie spolupracuje s asistivními technologiemi (AT) a s prvky přístupnosti operačních systémů, webových prohlížečů a ostatních přístupových prostředků na straně klienta. Jednotlivé součásti technologií mají šanci na splnění kritérií úspěšnosti WCAG 2.0 jen pokud jsou použity způsobem, který podporuje přístupnost. Ne všechny součásti určité technologie musejí být použity způsobem podporujícím přístupnost (tj. nemusí spolupracovat s asistivními technologiemi atd.). V takovém případě si ovšem tyto součásti nekladou za cíl vyhovět požadavkům na shodu se standardy WCAG a jejich funkci či obsah zprostředkovává jiná součást, která přístupnost podporuje.

Definici pojmu "podpora přístupnosti" naleznete v Glosáři (příloha A). Více informací naleznete v sekci Jak chápeme podporu přístupnosti.

Pravidla shody se standardy WCAG

Tato část je normativní.

Princip č. 1: Vnímatelnost - Informace a součásti uživatelských rozhraní musí být prezentovány tak, aby je uživatelé byli schopni vnímat.

Pravidlo 1.1 Textové alternativy: Opatřete každý netextový obsah textovými alternativami, které je možné podle potřeby převést do jiných formátů jako například zvětšené písmo, bodové písmo, fonetický přepis či zjednodušený jazyk.

1.1.1 Non-text Content: Každý netextový obsah, který je uživateli prezentován, má svou textovou alternativu, sloužící stejnému účelu. Výjimku tvoří případy uvedené níže. (Úroveň A)

  • Ovládací prvky a prvky reagující na vstup uživatele: Jestliže netextovým obsahem je ovládací prvek či prvek reagující na vstup uživatele, pak má tento prvek název popisující jeho účel. (Další požadavky týkající se ovládacích prvků a prvků reagujících na vstup uživatele viz pravidlo 4.1.)

  • Multimediální prvek závisející na čase: Jestliže je netextový obsah multimediální prvek závisející na čase, pak jeho textová alternativa alespoň popisuje jeho účel a charakter. (viz pravidlo 1.2.)

  • Test: Jestliže je netextový obsah test nebo cvičení, které nelze převést do textové podoby tak, aby zůstala zachována jeho funkčnost, pak textová alternativa alespoň popisuje jeho charakter a účel.

  • Vjem: Jestliže primárním účelem netextového obsahu je zprostředkování určitého smyslového zážitku, pak textová alternativa netextového obsahu alespoň popisuje jeho charakter a účel.

  • CAPTCHA: Jestliže účelem netextového obsahu je ověření, že s obsahem pracuje skutečný uživatel a nikoli robot, pak textová alternativa tohoto netextového obsahu alespoň popisuje jeho účel a charakter. Poskytněte rovněž jiné alternativy kódu CAPTCHA, které využívají různé smysly, abyste pokryli různá postižení.

  • Dekorace, formátování, neviditelnost: Jestliže má netextový obsah pouze dekorativní účel nebo je použit jako vizuální formátovací prvek, případně není uživateli prezentován vůbec, je použit tak, aby asistivní technologie mohly tento obsah bez potíží ignorovat.

Pravidlo 1.2 Multimediální prvky závisející na čase: Opatřete multimediální prvky závisející na čase alternativami.

1.2.1 Pouze audio a pouze video (předtočené): Pro případ, že multimediální prvek je tvořen pouze předtočeným audiem či pouze předtočeným videem, platí následující (výjimku tvoří případ, kdy je audio či video multimediální alternativou textu a jako takové je řádně označeno: (Úroveň A)

  • Pouze předtočené audio: Obsah prezentovaný pouze prostřednictvím předtočeného audia je opatřen alternativou pro multimediální prvek závisející na čase, která poskytuje ekvivalentní informaci pro obsah pouze v předtočeném audiu.

  • Pouze předtočené video: Obsah prezentovaný pouze prostřednictvím předtočeného videa je opatřen buď alternativou pro multimediální prvek závisející na čase nebo zvukovou stopou poskytující ekvivalentní informaci pro obsah pouze v předtočeném videu.

1.2.2 Titulky (předtočené): Každý předtočený audio obsah, který je součástí synchronizovaného multimediálního prvku, je opatřen titulky. Výjimku tvoří případ, kdy je tento multimediální prvek multimediální alternativou textu a jako takový je také řádně označen. (Úroveň A)

1.2.3 Audiopopis či alternativa pro multimediální prvek (předtočené): Synchronizovaný multimediální prvek je opatřen alternativou pro multimediální prvek závisející na čase nebo audiopopisem obsahu prezentovaného pomocí předtočeného videa. Výjimku tvoří případ, kdy je tento multimediální prvek multimediální alternativou textu a jako takový je také řádně označen. (Úroveň A)

1.2.4 Titulky (živě): Každé živě přenášené audio, které je součástí synchronizovaného multimediálního prvku, je opatřeno titulky. (Úroveň AA)

1.2.5 Audiopopis (předtočený): Každé předtočené video, které je součástí synchronizovaného multimediálního prvku, je opatřeno audiopopisem. (Úroveň AA)

1.2.6 Znakový jazyk (předtočený): Každý předtočený audio záznam, který je součástí synchronizovaného multimediálního prvku, je opatřen překladem do znakového jazyka. (Úroveň AAA)

1.2.7 Rozšířený audiopopis (předtočený): Tam, kde nejsou pauzy na původní zvukové stopě videa dostatečné, aby bylo možné pomocí audiopopisu video náležitě okomentovat, používá se rozšířený audiopopis. V takovém případě se rozšířeným audiopopisem opatřuje každý předtočený video obsah, který je součástí synchronizovaného multimediálního prvku. (Úroveň AAA)

1.2.8 Alternativa pro multimediální prvky (předtočené): Všechny předtočené synchronizované multimediální prvky a všechna předtočená videa jsou opatřena alternativou pro multimediální prvek závisející na čase. (Úroveň AAA)

1.2.9 Pouze audio (živě): Každé živě přenášené audio je opatřeno alternativou pro multimediální prvek závisející na čase, která poskytne ekvivalentní informaci pro živě přenášené audio. (Úroveň AAA)

Pravidlo 1.3 Přizpůsobitelné: Vytvořte obsah, který lze prezentovat více způsoby (např. zjednodušený vzhled), aniž by přitom došlo ke ztrátě informací či narušení struktury.

1.3.1 Informace a vzájemné vztahy: Informace, strukturu a vzájemné vztahy obsažené v prezentaci lze programově určit nebo jsou dostupné ve formě textu. (Úroveň A)

1.3.2 Srozumitelné pořadí: Jestliže má pořadí informací, v němž jsou prezentovány, vliv na jejich srozumitelnost, může být správné pořadí, v němž mají být informace čteny, programově určeno. (Úroveň A)

1.3.3 Vlastnosti na základě smyslového vjemu: Pokyny, jak správně vnímat obsah a jak s ním správně zacházet nezávisí výhradně na vlastnostech založených na smyslovém vnímání, které jednotlivé komponenty mají jako např. tvar, velikost, optické umístění orientace či zvuk. (Úroveň A)

Poznámka: Pro informace o kritériích týkajících se barev viz pravidlo 1.4..

Pravidlo 1.4 Rozlišitelné: Usnadněte uživatelům slyšet a vidět obsah a odlište popředí od pozadí.

1.4.1 Používání barev: Barva není používána jako jediný vizuální prostředek, sloužící k poskytnutí určité informace, k indikování určité akce, k vyjádření požadavku na odezvu či k odlišení určitého vizuálního prvku. (Úroveň A)

Poznámka: Toto kritérium přístupnosti se týká speciálně vnímání barev. Ostatními formami vnímání se zabývá Pravidlo 1.3 včetně programového přístupu k barvám a ostatním vizuálním formám prezentace.

1.4.2 Ovládání zvuku: Jestliže se na webové stránce automaticky spustí přehrávání audia na delší dobu než tři sekundy, je k dispozici mechanismus, který umožní audio pozastavit či zastavit zcela nebo je k dispozici mechanismus, který umožní ovládat hlasitost nezávisle na globálním ovládání hlasitosti systému. (Úroveň A)

Poznámka: Jelikož jakýkoliv obsah, který nesplňuje toto kritérium přístupnosti, může narušit schopnost uživatele pracovat s celou webovou stránkou, musí toto kritérium splňovat každý obsah, nehledě na to, zda je zároveň používán pro splnění nějakého jiného kritéria přístupnosti. Více informací v části "Vyhovující obsah", bod 5 "Soulad v interakci prvků".

1.4.3 Minimální kontrast: Vizuální podoba textu či textu ve formě obrázku má vůči svému pozadí kontrast minimálně 4,5:1. Výjimku tvoří následující případy: (Úroveň AA)

  • Texty psané velkým fontem: Texty psané velkým fontem či texty tohoto typu prezentované ve formě obrázku mají kontrast minimálně 3:1.

  • Texty, které se náhodou staly součástí prezentace a nejsou pro ni relevantní: text nebo text v obrázku, které jsou součástí neaktivního prvku uživatelského rozhraní, texty mající pouze dekorativní účel, texty, které nejsou viditelné žádnému uživateli nebo texty, které jsou součástí obrázku s nímž významově nesouvisí, nemusí splňovat žádné požadavky týkající se kontrastu.

  • Logotypy: Text, který je součástí loga nebo názvu firmy či produktu, nepodléhá žádným požadavkům na minimální kontrast.

1.4.4 Změna velikosti textu: S výjimkou titulků a textů ve formě obrázků může být text zvětšen až o 200% bez pomoci asistivních technologií, aniž dojde ke ztrátě obsahu či porušení funkčnosti. (Úroveň AA)

1.4.5 Text ve formě obrázku: Jestliže technologie, která byla použita, umožňuje vizuální znázornění, doporučuje se raději použít textový formát než text ve formátu obrázku. Výjimku tvoří následující případy: (Úroveň AA)

  • Přizpůsobitelné: Jestliže si uživatel může text v obrázkovém formátu vizuálně přizpůsobit svým potřebám;

  • Zásadní: Jestliže způsob, jakým je určitý text prezentován, má zásadní vliv na sdělovanou informaci.

Poznámka: Logotypy. U textů, které jsou součástí loga nebo názvu firmy či produktu, se způsob prezentace považuje za zásadní.

1.4.6 Zvýšený kontrast: Graficky znázorněný text či text prezentovaný ve formě obrázku má vůči svému pozadí kontrast minimálně 7:1. Výjimku tvoří následující případy: (Úroveň AAA)

  • Texty psané velkým fontem: Texty psané velkým fontem či texty tohoto typu prezentované ve formě obrázku mají kontrast minimálně 4,5:1;

  • Texty, které se náhodou staly součástí prezentace a nejsou pro ni relevantní: text nebo text v obrázku, které jsou součástí neaktivního prvku uživatelského rozhraní, texty mající pouze dekorativní účel, texty, které nejsou viditelné žádnému uživateli nebo texty, které jsou součástí obrázku s nímž významově nesouvisí, nemusí splňovat žádné požadavky týkající se kontrastu..

  • Logotypy: Text, který je součástí loga nebo názvu firmy či produktu, nepodléhá žádným požadavkům na minimální kontrast.

1.4.7 Tlumený nebo žádný podkresový zvuk: Pro případ, že obsah tvoří pouze předtočené audio, které (1) obsahuje mluvené slovo jako hlavní složku, (2) není zvukovou variantou kódu CAPTCHA či zvukovým logem, (3) není hlasovou složkou hudebního projevu jako například zpěv nebo rap, platí alespoň jeden bod z následujícího: (Úroveň AAA)

  • Bez podkresu: Audio neobsahuje žádné podkresové zvuky.

  • Možnost vypnutí: Podkresové zvuky mohou být vypnuty.

  • 20 dB: Podkresové zvuky jsou alespoň o 20 decibelů tišší než mluvená informace v popředí. Výjimku tvoří občasné zvuky netrvající déle než dvě sekundy.

    Poznámka: Z definice jednoho decibelu vyplývá, že podkresový zvuk bude zhruba čtyřikrát tišší než mluvená informace v popředí.

1.4.8 Vizuální znázornění: Pro vizuální znázornění textových bloků je dostupný mechanismus, který umožňuje následující: (Úroveň AAA)

  1. Barvu popředí a barvu pozadí si může zvolit uživatel.

  2. Řádek není delší než 80 znaků, v případě obrázkového písma (čínština, japonština, korejština) neobsahuje víc než 40 glyfů.

  3. Text není zarovnaný do bloku.

  4. Řádkování uvnitř odstavců je alespoň 1,5, mezery mezi odstavci jsou pak alespoň 1,5krát větší než použité řádkování uvnitř odstavců.

  5. Velikost textu může být změněna bez pomoci asistivních technologií až o 200 % tak, aby uživatel nemusel posouvat text do stran, chce-li přečíst celý řádek v maximalizovaném okně.

1.4.9 Text ve formě obrázku (bez výjimek): Text ve formě obrázku se používá jen v případě, že slouží k čistě dekorativním účelům nebo tehdy, jestliže způsob, jakým je určitý text prezentován, má zásadní vliv na sdělovanou informaci. (Úroveň AAA)

Poznámka: Logotypy. U textů, které jsou součástí loga nebo názvu firmy či produktu, se způsob prezentace považuje za zásadní.

Princip 2 Ovladatelnost: Všechny součásti uživatelského rozhraní a všechny navigační prvky musí být ovladatelné.

Pravidlo 2.1 Přístupnost z klávesnice: Zajistěte, aby všechny funkce byly dostupné z klávesnice.

2.1.1 Klávesnice: Všechny funkce obsahu lze obsluhovat přes rozhraní klávesnice, aniž by bylo nutné jednotlivé úhozy zvláště časovat, výjimku tvoří případ, kdy vstup dané funkce reaguje na způsob pohybu při zadávání a jeho průběh. (Úroveň A)

Poznámka 1: Tato výjimka se vztahuje na danou funkci, nikoli na techniku zadávání. Například jestliže je pro vkládání textu použito písma psaného rukou, pak způsob zadávání "psaní rukou" reaguje na pohyb při zadávání, ale samotná funkce vkládání textu ne.

Poznámka 2: Toto doporučení nezakazuje a nemá odrazovat od poskytování možnosti používání myši jako vstupního zařízení či jiných způsobů vstupu, je-li zachována možnost obsluhy z klávesnice.

2.1.2 Žádná past na klávesy: Jestliže je možné přesunout fokus na určitý prvek na stránce prostřednictvím klávesnice, pak je také možné pouze prostřednictvím klávesnice fokus opět z prvku přesunout pryč. Je-li k tomu zapotřebí použít jiných kláves než šipek, tabulátoru s nezměněnou funkcí či jiných kláves standardně používaných pro návrat, je uživatel poučen o způsobu, jímž lze fokus z prvku odstranit. (Úroveň A)

Poznámka: Jelikož jakýkoliv obsah, který nesplňuje toto kritérium přístupnosti, může narušit schopnost uživatele pracovat s celou webovou stránkou, musí toto kritérium splňovat každý obsah, nehledě na to, zda je zároveň používán pro splnění nějakého jiného kritéria přístupnosti. Více informací v části "Vyhovující obsah", bod 5 "Soulad v interakci prvků".

2.1.3 Klávesnice (bez výjimek): Všechny funkce obsahu lze obsluhovat přes rozhraní klávesnice, aniž by bylo nutné jednotlivé úhozy zvláště časovat. (Úroveň AAA)

Pravidlo 2.2 Dostatek času: Poskytněte uživateli dostatek času k přečtení a k práci s obsahem.

2.2.1 Nastavitelné časování: Pro každý časový limit, který je nastaven obsahem, platí alespoň jeden z následujících bodů: (Úroveň A)

  • Možnost vypnutí: Uživatel má možnost vypnout časové omezení dříve, než s ním přijde do styku; nebo

  • Možnost nastavení: Uživatel má možnost časový limit nastavit dříve, než s ním přijde do styku, v rozmezí alespoň desetkrát větším než je standardní nastavení limitu; nebo

  • Možnost prodloužení: Uživatel obdrží varování dříve, než časový limit vyprší, a dostane alespoň 20 sekund na prodloužení časového limitu jednoduchým úkonem (např. stisknutím mezerníku). Uživateli je dána možnost prodloužit časový limit alespoň desetkrát; nebo

  • Výjimka pro reálný čas: Časové omezení je nutnou součástí události probíhající v reálném čase (např. aukce) a není možné poskytnout jinou alternativu pro časové omezení; nebo

  • Výjimka, kdy má časové omezení zásadní význam: Daný časový limit má zásadní význam pro danou činnost a jeho prodloužením by byl význam činnosti znehodnocen; nebo

  • Výjimka pro limit delší než 20 hodin: Daný časový limit je delší než dvacet hodin.

Poznámka: Toto kritérium přístupnosti pomáhá zaručit, že uživatel bude mít dostatek času na dokončení úkolů, aniž by se obsah či kontext neočekávaně změnil v důsledku časového omezení. Toto kritérium přístupnosti je třeba brát do úvahy ve spojení s kritériem 3.2.1, které klade omezení na změny v obsahu či kontextu způsobené akcí uživatele.

2.2.2 Pauza, Stop, Skrýt: Pro všechny informace, které se pohybují, blikají, rolují nebo se automaticky aktualizují, platí všechny následující body: (Úroveň A)

  • Pohybující se, blikající, rolující: Pro každý pohybující se, blikající či rolující obsah, který se (1) spouští automaticky, (2) objevuje na delší dobu než 5 sekund, (3) objevuje souběžně s ostatním obsahem. je dostupný mechanismus, který uživateli umožní pozastavení, úplné zastavení nebo skrytí tohoto obsahu. Výjimku tvoří případ, kdy má pohyb, blikání nebo rolování zásadní význam pro činnost, jejíž je součástí; a

  • Automatické aktualizování: Pro každý automaticky se aktualizující obsah, který se (1) spouští automaticky, (2) objevuje souběžně s ostatním obsahem je dostupný mechanismus, který uživateli umožňuje pozastavení, úplné zastavení, skrytí obsahu nebo regulování frekvence, s níž se obsah aktualizuje. Výjimku tvoří případ, kdy má automatické aktualizování zásadní význam pro činnost, jejíž je součástí.

Poznámka 1: Informace o blikajícím a kmitajícím obsahu naleznete v pravidle 2.3.

Poznámka 2: Jelikož jakýkoliv obsah, který nesplňuje toto kritérium přístupnosti, může narušit schopnost uživatele pracovat s celou webovou stránkou, musí toto kritérium splňovat každý obsah, nehledě na to, zda je zároveň používán pro splnění nějakého jiného kritéria přístupnosti. Více informací v části "Vyhovující obsah", bod 5 "Soulad v interakci prvků".

Poznámka 3: Jestliže software aktualizuje obsah pravidelně nebo jestliže je obsah přenášen formou streamingu, nepožaduje se, aby klient byl schopen uchovávat a zobrazovat informace přenesené v době mezi pozastavením a opětovným spuštěním prezentace. Jednak je takový postup technicky patrně nemožný a jednak by mohl být v mnoha situacích zavádějící.

Poznámka 4: O animaci, která se zobrazuje během fáze načítání obsahu či v podobných situacích lze říci, že má zásadní význam, jestliže v té době nemá žádný uživatel možnost interakce a absence jakéhokoli ukazatele průběhu by mohla v uživatelích vyvolat zmatek či dojem, že proces zamrzl nebo se zhroutil.

2.2.3 Žádné časování: Časování není zásadní součástí prezentované činnosti či události s výjimkou neinteraktivních synchronizovaných multimediálních prvků a událostí probíhajících v reálném čase. (Úroveň AAA)

2.2.4 Přerušení: Přerušení, jako například aktualizace obsahu, může být uživatelem oddáleno či potlačeno, s výjimkou přerušení, které si vyžádala naléhavá situace. (Úroveň AAA)

2.2.5 Aktualizace zabezpečeného obsahu: Jestliže doba pro práci se zabezpečeným obsahem vyprší, může uživatel po opětovném přihlášení se pokračovat v práci bez ztráty dat. (Úroveň AAA)

Pravidlo 2.3 Záchvaty: Vynechte z prezentace takové prvky, u nichž je známo, že mohou vyvolat záchvat.

2.3.1 Tři záblesky nebo podprahové blikání: Webové stránky neobsahují žádné prvky, blikající více jak třikrát za sekundu nebo je toto blikání pod prahem stanoveným obecně pro blikání a pod prahem stanoveným pro červené blikání. (Úroveň A)

Poznámka: Jelikož jakýkoliv obsah, který nesplňuje toto kritérium přístupnosti, může narušit schopnost uživatele pracovat s celou webovou stránkou, musí toto kritérium splňovat každý obsah , nehledě na to, zda je zároveň používán pro splnění nějakého jiného kritéria přístupnosti. Více informací v části "Vyhovující obsah", bod 5 "Soulad v interakci prvků".

2.3.2 Tři záblesky: Webové stránky neobsahují žádné prvky, blikající víc než třikrát za sekundu. (Úroveň AAA)

Pravidlo 2.4 Snadná navigace: Usnadněte uživatelům navigaci, hledání konkrétního obsahu a určování aktuální pozice.

Princip č. 3: Srozumitelnost: Informace a ovládání uživatelského rozhraní musí být srozumitelné.

Pravidlo 3.1 Čitelné: Zajistěte, aby textový obsah byl čitelný a srozumitelný.

3.1.1 Jazyk stránky: Výchozí jazyk (=řeč, nikoli programovací) každé stránky lze programově určit. (Úroveň A)

3.1.2 Jazyk jednotlivých částí: Jazyk (=řeč, nikoli programovací) každé pasáže či fráze lze programově určit. Výjimku tvoří vlastní jména, odborné termíny, slova neurčitého jazykového původu a zavedené fráze nebo slova mající význam v rámci svého nejbližšího kontextu. (Úroveň AA)

3.1.3 Neobvyklá slova: Je dostupný mechanismus umožňující nalezení definic slov a frází použitých neobvyklým způsobem nebo ve specifickém kontextu. To platí rovněž pro idiomy a žargon. (Úroveň AAA)

3.1.4 Zkratky: Je dostupný mechanismus umožňující nalezení rozepsané formy zkratek nebo jejich definice. (Úroveň AAA)

3.1.5 Úroveň čtení: Jestliže pochopení textu vyžaduje vyšší než nižší stupeň středoškolského vzdělání, je poskytnut doplňující text s vynechanými vlastními jmény a názvy nebo verze nevyžadující vyšší vzdělání než nižší stupeň středoškolského vzdělání. (Úroveň AAA)

33.1.6 Výslovnost: Je dostupný mechanismus k určení specifické výslovnosti u slov, jejichž význam by v kontextu bez znalosti jejich výslovnosti byl nejednoznačný. (Úroveň AAA)

Pravidlo 3.2 Intuitivní: Zajistěte, aby vzhled a ovládání vašich webových stránek byl intuitivní.

3.2.1 Focus: Jestliže prvek získá focus, nezpůsobí to změnu kontextu. (Úroveň A)

3.2.2 Při akci uživatele: Jestliže uživatel provede změnu v nastavení určité položky uživatelského rozhraní, nevyvolá to automaticky změnu kontextu nebo je na změnu předem upozorněn. (Úroveň A)

3.2.3 Konzistentní navigace: Navigační mechanismy, které se opakují na stránkách v rámci webu, jsou pokaždé zobrazeny ve stejném relativním pořadí, pokud změnu zobrazení pořadí neprovede uživatel. (Úroveň AA)

3.2.4 Konzistentní identifikace: U prvků se stejnou funkcí je použito jednotného způsobu jejich identifikace. (Úroveň AA)

3.2.5 Vyžádané změny: Změny kontextu se provádějí pouze v důsledku akce uživatele nebo je k dispozici mechanismus umožňující potlačení těchto změn. (Úroveň AAA)

Pravidlo 3.3 Pomoc při zadávání: Pomozte uživatelům vyvarovat se chyb nebo chyby opravit.

3.3.1 Identifikace chyby: Jestliže je při zadávání automaticky zjištěna chyba, je chybná položka označena a chyba je uživateli popsána ve formě textu. (Úroveň A)

3.3.2 Popisky nebo pokyny: Je-li vyžadován vstup uživatele, má uživatel k dispozici popisky nebo pokyny. (Úroveň A)

3.3.3 Návrhy pro opravení chyby: Je-li při zadávání automaticky zjištěna chyba a jsou známy návrhy na její opravení, jsou návrhy prezentovány uživateli. Výjimku tvoří případ, kdy je takový postup v rozporu s bezpečností nebo účelem obsahu. (Úroveň AA)

3.3.4 Předcházení chybám – právní, finanční, data: Pro webové stránky, z nichž vyplývají právní důsledky, stránky, umožňující provádět finanční transakce, stránky umožňující modifikaci nebo mazání uživatelských dat uložených v systémech pro uchovávání dat nebo pro stránky, pomocí nichž se odesílají odpovědi na testové otázky, platí alespoň jeden z následujících bodů: (Úroveň AA)

  1. Zrušitelnost: Akce uživatele lze vrátit zpět.

  2. Kontrola dat: Data zadaná uživatelem jsou zkontrolována na chyby a uživatel má možnost chyby opravit.

  3. Potvrzení: Je dostupný mechanismus umožňující zkontrolování, potvrzení a opravení informací před dokončením zadávání.

3.3.5 Nápověda: K dispozici je kontextová nápověda. (Úroveň AAA)

3.3.6 Prevence chyb (celková): Pro webové stránky vyžadující po uživateli, aby vložil informace platí alespoň jeden z následujících bodů. (Úroveň AAA)

  1. Zrušitelnost: Akce uživatele lze vrátit zpět.

  2. Kontrola dat: Data zadaná uživatelem jsou zkontrolována na chyby a uživatel má možnost chyby opravit.

  3. Potvrzení: Je dostupný mechanismus umožňující zkontrolování, potvrzení a opravení informací před dokončením zadávání.

Princip č. 4 Robustnost: Obsah musí být dostatečně robustní, aby mohl být spolehlivě interpretován širokou škálou přístupových zařízení včetně asistivních technologií.

Pravidlo 4.1 Kompatibilní: Snažte se o maximální kompatibilitu se současnými i budoucími přístupovými zařízeními včetně asistivních technologií.

4.1.1 Syntaktická analýza: Prvky, které jsou součástí obsahu, mají při použití značkovacího jazyka definovány značky pro začátek a konec, nedochází ke křížení značek, prvky neobsahují zdvojené atributy, všechny identifikátory jsou jedinečné, s výjimkou, kdy tyto vlastnosti povoluje jejich specifikace. (Úroveň A)

Poznámka: Počáteční a koncové značky, u nichž chybí nějaký kritický znak jako pravá hranatá závorka či uvozovky při definování hodnot atributů, nejsou kompletní.

4.1.2 Název, funkce, hodnota: U všech prvků uživatelského rozhraní zahrnující, avšak neomezující se pouze na prvky formátu a vzhledu, odkazy a prvky generované skriptem, lze název a funkce programově určit. Statusy, hodnoty nebo vlastnosti, které může nastavovat uživatel, mohou být programově nastaveny a oznámení o změnách u těchto položek je dostupné přístupovým prostředkům na straně uživatele včetně asistivních technologií. (Úroveň A)

Poznámka: Toto kritérium přístupnosti se týká hlavně těch autorů webu, kteří vyvíjejí nebo skriptují vlastní prvky uživatelského rozhraní. Například ovládací prvky ve standardním HTML toto kritérium již splňují, pokud se používají v souladu s jejich specifikací.

Pravidla shody se standardy WCAG

Tato část je normativní.

V této části je uveden seznam požadavků na shodu se standardy WCAG a rovněž jsou zde informace o tom, jak má vypadat prohlášení o shodě, které je nepovinné. Na závěr je zde vysvětleno, co znamená podpora přístupnosti, protože jen technologie, které jsou používány způsobem podporujícím přístupnost mohou splnit požadavky na shodu se standardy WCAG. Sekce Jak chápeme shodu se standardy wcag blíže vysvětluje koncept podpory přístupnosti.

Požadavky na shodu se standardy wcag

Aby byla webová stránka ve shodě se standardy wcag, musí splňovat všechny z následujících požadavků:

1 Úroveň shody: Jedna z následujícíh úrovní shody je splněna v plném rozsahu.

  • Úroveň A: Pro úroveň shody A (nejnižší úroveň shody) musí stránka splňovat všechny kritéria úspěšnosti úrovně A nebo musí existovat její alternativní verze, která je ve shodě se standardy wcag.

  • Úroveň AA: Pro úroveň shody AA musí stránka splňovat všechny kritéria úspěšnosti úrovně A a úrovně AA nebo musí existovat její alternativní verze, která je ve shodě se standardy wcag na úrovni AA.

  • Úroveň AAA: Pro úroveň shody AA musí stránka splňovat všechny kritéria úspěšnosti úrovní A, AA i AAA nebo musí existovat její alternativní verze, která je ve shodě se standardy wcag na úrovni AAA.

Pozn. č. 1: Ačkoliv shody se standardy wcag lze dosahovat pouze v rozmezí výše uvedených úrovní, mohou autoři ve svých prohlášeních o shodě beze všeho uvádět, jaké kroky podnikají aby splnili kritéria úspěšnosti i na jiných úrovních neždosažené úrovni shody.

Pozn. č. 2: Nedoporučuje se vyžadovat úroveň shody AAA obecně pro všechny součásti webové prezentace, protože některé obsahy nejsou s to splnit všechny kritéria úspěšnosti úrovně AAA.

2. Celé webové stránky Shoda a úroveň shody se týká pouze celých webových stránek a nemůže být dosažena, pokud není nějaká část webové stránky zahrnuta.

Pozn č. 1: Z hlediska shody se standardy wcag se za adekvátní alternativu k určité části stránky považuje jen taková, která je přímo ze stránky dostupná např. dlouhý popis nebo alternativní prezentace videa.

Pozn č. 2: Autoři, jejichž stránky nemohou být ve shodě se standardy wcag kvůli obsahu, na jehož podobu nemají vliv, mohou použít Prohlášení o částečné shodě.

3 Kompletní procesy: Pokud je webová stránka jednou z řady stránek, které dohromady představují nějaký proces (např. sled kroků, které je třeba absolvovat k dokončení určité činnosti), musí být všechny stránky tohoto procesu ve shodě se standardy wcag na dané nebo vyšší úrovni. Pokud kterákoliv stránka v daném procesu není ve shodě se standardy wcag na dané či vyšší úrovni, nejedná se o shodu.

Example: An online store has a series of pages that are used to select and purchase products. All pages in the series from start to finish (checkout) conform in order for any page that is part of the process to conform.

4. Používání technologií pouze způsobem podporujícím přístupnost: Pouze technologie, které byly použity způsobem podporujícím přístupnost, mají šanci splnit kritéria úspěšnosti. Jakákoliv informace či funkce ve formě, která nepodporuje přístupnost, je dostupná i ve formě přístupnost podporující. (viz Jak chápeme podporu přístupnosti)

5. Žádné interference: Pokud jsou určité technologie použity způsobem, který nepodporuje přístupnost, nebo nejsou použity ve shodě se standardy wcag, pak tyto technologie nebrání uživateli v přístupu ke zbytku stránky. Stránka navíc jako celek je nadále ve shodě se standardy wcag za každé z následujících podmínek:

  1. jestliže je kterákoliv technologie nepodporující přístupnost v user agentovi zapnutá,

  2. jestliže je kterákoliv technologie nepodporující přístupnost v user agentovi vypnutá a

  3. jestliže je kterákoliv technologie nepodporující přístupnost nepodporovaná user agentem.

Nadto musí veškerý obsah na stránce, včetně obsahu, který jinak požadavky na shodu se standardy wcag nesplňuje, splňovat následující kritéria úspěšnosti. V opačném případě by totiž mohlo docházet k interferencím, které by zcela znemožňovaly jakékoliv použití stránky:

  • 1.4.2 - Ovládání hlasitosti,

  • 2.1.2 - Žádná past na klávesy,

  • 2.3.1 Maximálně trojí blikání nebo podprahové blikání a

  • 2.2.2 Pauza, stop, skrýt.

Pozn.: Pokud nějaká stránka nemůže být ve shodě se standardy wcag (pokud se např. jedná o stránku testující shodu se standardy wcag nebo o vzorovou stránku s příklady), nelze ji zahrnout mezi stránky splňující požadavky na shodu se standardy wcag ani do prohlášení o shodě.

Více informací včetně příkladů naleznete v části Jak chápeme požadavky na shodu se standardy wcag.

Prohlášení o shodě se standardy wcag (nepovinné)

Shoda se standardy wcag je definována vždy pro každou webovou stránku zvlášť, avšak prohlášení o shodě se standardy wcag se může vztahovat na jednu stránku, na několik stránek nebo na celou řadu navzájem propojených stránek.

Požadované součásti prohlášení o shodě se standardy wcag

Prohlášení o shodě se standardy wcag není vyžadováno, obsah může být v souladu s WCAG 2.0, aniž by autoři učinili prohlášení o shodě. Pokud se ovšem rozhodnou zveřejnit prohlášení o shodě s WCAG, musí toto prohlášení obsahovat následující informace:

  1. Datum prohlášení

  2. Název, verzi a URI směrnic "Web Content Accessibility Guidelines 2.0 na http://www.w3.org/TR/2008/REC-WCAG20-20081211/"

  3. Dosažená úroveň shody: (úroveň A, AA nebo AAA)

  4. Stručný popis stránek (jako např. seznam URI), jichž se prohlášení týká, včetně toho, jestli prohlášení zahrnuje také subdomény.

    Pozn.č. 1: Stránky mohou být popsány formou seznamu nebo vyjádřením popisujícím všechna URI, na něž se prohlášení vztahuje.

    Pozn. č. 2: Produkty na bázi webu, které nemají před instalací na zákazníkově stránce vlastní URI, mohou obsahovat prohlášení, že po instalaci budou splňovat požadavky na shodu se standardy wcag.

  5. Seznam webových technologií, které jsou v souladu se standardy wcag.

Pozn.: Bylo-li použito logo shody se standardy wcag, předpokládá to učinění prohlášení o shodě se všemi výše uvedenými náležitostmi.

Nepovinné součásti prohlášení o shodě

Kromě výše zmíněných povinných součástí prohlášení o shodě je možné také uvézt další informace, které pomohou uživatelům. Do těchto informací se doporučuje zahrnout:

  • Seznam splněných kritérií úspěšnosti mimo deklarovanou úroveň shody se standardy wcag. Tato informace by měla být prezentována ve formě dostupné uživatelům - nejlépe jako strojově čitelná metadata.

  • Seznam technologií, které jsou "použité, ale nejsou v souladu se standardy wcag."

  • Seznam přístupových prostředků na straně klienta (včetně asistivních technologií) které byly použity k testování webového obsahu.

  • Informace o krocích nad rámec kritérií úspěšnosti, které byly podniknuty navíc pro zlepšení přístupnosti.

  • Strojově čitelnou metadata verzi seznamu použitých technologií, které jsou v souladu se standardy wcag.

  • Strojově čitelnou metadata verzi prohlášení o shodě se standardy wcag.

Pozn.: č. 1: Více informací o prohlášeních o shodě včetně jejich příkladů naleznete v části Jak chápeme prohlášení o shodě

pozn. č.2: Více informací o používání metadat v prohlášeních o shodě naleznete v části Jak chápeme metadata

Prohlášení o částečné shodě - Obsah třetích stran

Některé stránky jsou navrženy tak, že je k nim možné v budoucnu přidávat další obsah jako např. emailový program, blog či článek, k nimž je možné přidávat komentáře, nebo aplikace, které doplňují příspěvek uživatele. Dalším takovým příkladem mohou být různé informační a zpravodajské portály, jejichž obsah je nashromážděn z mnoha zdrojů nebo stránky, které v určitých intervalech automaticky vkládají obsah z různých zdrojů jako např. v případě dynamického vkládání reklam.

V takových případech není možné v době vložení takového obsahu na stránku vědět, jaký daný obsah bude. Je ovšem nutno podotknout, že takovýto nekontrolovaný obsah může ovlivnit přístupnost i obsahu kontrolovaného. Existují dvě možnosti:

  1. Stránku tohoto typu lze prohlásit za vyhovující požadavkům na shodu, pokud je stránka pravidelně monitorována a opravována (obsah, který není v souladu s WCAG je odstraněn nebo upraven tak, aby byl ve shodě s WCAG do dvou pracovních dnů). Taková stránka je totiž až na chyby v obsahu z externích zdrojů, který je odstraněn nebo opraven, v souladu se standardy wcag. Stránku nelze považovat za vyhovující požadavkům na shodu, pokud není možné obsah, který není v souladu s WCAG monitorovat či opravovat;

    NEBO

  2. Lze učinit prohlášení o částečné shodě s WCAG, ve kterém by stálo, že tato stránka by byla v souladu s wcag, kdyby byly určité její části odstraněny. Takové prohlášení by mělo následující podobu: "Tato stránka není v souladu se standardy wcag, ale byla by v souladu na úrovni X, kdyby byly následující části nekontrolovaného obsahu odstraněny." Navíc by o nekontrolovaném obsahu popsaném v prohlášení o částečné shodě platilo i následující:

    1. Není to obsah, který je pod kontrolou autora.

    2. Je popsaný způsobem, který je pro uživatele identifikovatelný (tyto části nelze např. popsat jako "všechny části, nad nimiž nemáme kontrolu", pokud nebyly tyto části jasně označeny.)

Prohlášení o částečné shodě se standardy wcag - jazyk

Prohlášení o částečné shodě se standardy wcag v důsledku jazyka lze učinit, pokud stránka není ve shodě se standardy wcag, ale ve shodě by byla, kdyby existovala podpora přístupnosti pro všechny jazyky použité na stránce. Podoba takového prohlášení by byla: "tato stránka není ve shodě se standardy wcag, avšak byla by na úrovni X, pokud by existovala podpora přístupnosti pro následující jazyky:"

Příloha A: glosář

Tato sekce je normativní.

zkratka

zkrácený tvar slova, fráze nebo název v případě zkratek není součástí jazyka

Poznámka 1: To zahrnuje iniciály a akronymy kde:

  1. iniciály jsou zkrácenou formou jména nebo fráze z počátečních písmen slov nebo slabik obsažených v tomto názvu nebo frázi

    Poznámka 1: Není definováno ve všech jazycích.

    Příklad 1: SNCF je francouzská zkratka, která obsahuje počáteční písmena skupiny Société Nationale des Chemins de Fer, francouzská národní železnice.

    Příklad 2: ESP je zkratka pro mimosmyslové vnímání.

  2. akronymy jsou zkrácené tvary z počátečních písmen nebo části jiných slov (v názvu nebo fráze), které mohou být vyslovovány jako slovo

    Příklad: NOAA je zkratka z počátečních písmen Národního oceánského a atmosferického ústavu ve Spojených státech.

Poznámka 2: Některé společnosti mají iniciály v názvu firmy. V těchto případech jsou písmena jako nový název společnosti (např. Ecma) a slovo už není považováno za zkratku.

přístupnost podporována

podporována uživateli, asistivními technologiemi, jakož i funkce pro usnadnění přístupnosti v prohlížečích a dalších uživatelských aplikací

Podpora přístupnosti se kvalifikuje jako technologie využití u webového obsahu (nebo vlastnost technologie), kde pro technologiii webového obsahu (nebo vlastnost technologie) musí být splněny body 1 a 2:

  1. Takovým Způsobem, že je použitá technologie webového obsahu, jenž musí být podporována asistivními technologiemi uživatelů (AT). To znamená, že je použita taková technologie webového obsahu, která byla testována na interoperabilitu s asistivními technologiemi uživatelů v lidském jazyce,

    A

  2. Technologie Webového obsahu musí být přístupná s uživatelskými aplikacemi, které jsou k dispozici uživatelům. To znamená, že alespoň jedno z těchto čtyř tvrzení je pravdivé:

    1. Tato technologie je podporována nativně v široce distribuovaných uživatelských aplikacích, a také je podporována přístupnost (např. HTML a CSS);

      NEBO

    2. Tato technologie je široce distribuována v doplňku, jenž také podporuje přístupnost;

      NEBO

    3. Obsah je k dispozici v uzavřeném prostředí např. univerzita nebo firemní síť, kde uživatelská aplikace vyžaduje technologii, která je použita v organizaci a je také přístupná;

      NEBO

    4. uživatelskou aplikaci, která podporuje technologii přístupnosti a je k dispozici ke stažení nebo zakoupení způsobem, který:

      • nestojí člověka se zdravotním postižením nic víc, než člověka bez postižení a

      • je pro člověka se zdravotním postižením, stejně snadné ji najít a získat jako pro člověka bez postižení.

Poznámka 1: Pracovní skupina WCAG a W3C neuvádí, kolik nebo jaká musí být podpora asistivních technologií pro konkrétní použití webových technologií s cílem, aby mohla být klasifikována jako přístupná. (Viz Úroveň podpory asistivní technologie potřebné pro "přístupnost".)

Poznámka 2: Webové technologie mohou být použity způsobem, jenž nepodporuje přístupnost, pokud se nelze spolehnout na stránku jako celek a jsou splněny požadavky na shodu, včetně požadavku 4: Pouze způsoby používání přístupných technologií a vyhovuje Požadavku 5: Nezasahování.

Poznámka 3: Je-li webová technologie použita způsobem, který je "přístupný," neznamená to, že celá technologie nebo všechna použití této technologie jsou podporována. Většina technologií, včetně HTML mají nedostatek podpory pro nejméně jednu vlastnost nebo použití. Stránky jsou v souladu s WCAG pouze v případě, že používají technologie, které podporují přístupnost a lze se na ně spoléhat, jen když jsou splněny požadavky WCAG.

Poznámka 4: Jestliže se cituje technologie webového obsahu, jenž má několik verzí, přístupná verze by měla být specifikována.

Poznámka 5: Jeden způsob, jak pro autory najít využití technologií, jenž podporují přístupnost by bylo studium shrnutí, kde je podpora přístupnosti zdokumentována. (Viz Porozumění využití Přístupnosti webové technologie..) Authors, companies, technology vendors, or others may document accessibility-supported ways of using Web content technologies. However, all ways of using technologies in the documentation would need to meet the definition of accessibility-supported Web content technologies above.

alternativa pro multimédia závisející na čase

dokument poskytuje prostředky pro dosažení výsledků kdykoliv-interakci včetně správně seřazených textových popisků založených na čase obrazových a zvukových informací.

Poznámka: Scénář slouží k vytvoření synchronizovaného mediálního obsahu a však tato definice je splněna pouze tehdy, pokud je upravena tak, aby přesně představovala po úpravě konečnou synchronizaci média.

nejednoznačné pro uživatele obecně

z odkazu není možné určit veškeré informace o webové stránce, které jsou prezentovány uživateli současně s odkazem (tj. bez postižení by čtenáři nevěděli, co by provedl odkaz, dokud by jej neaktivovali)

Příklad: Slovo guava v následující větě je odkaz "Jedním z pozoruhodných vývozních produktů je guava". Odkaz by mohl vést k definici guavy, graf uvádějící množství vyvezené guavy nebo na fotografii lidí sklízejících guavu. Dokud odkaz není aktivován, všichni čtenáři jsou nejistí a osoby se zdravotním postižením nejsou v nevýhodě.

ASCII art

obrázek vytvořený prostorově uspořádanými znaky (obvykle tisknutelné znaky od 95 definovanými v ASCII kódu).

asistivní technologie (ve smyslu používaném v tomto dokumentu)

hardware a/nebo software pro poskytování funkcí, které splňují požadavky uživatelů se zdravotním postižením, , jenž se chová jako uživatelská aplikace, nebo spolu s mainstreamovou uživatelskou aplikací, které jdou nad rámec těch, jenž nabízí mainstreamové uživatelské aplikace

Poznámka 1: funkce poskytované asistivními technologiemi zahrnují transformaci obsahu alternativní prezentací (např. v syntetizované řeči nebo ve zvětšeném obsahu), alternativní vstupní metody (např. hlas), další navigaci nebo orientační mechanismy.

Poznámka 2: Asistivní technologie často sledují API (aplikační programové rozhraní) a komunikují pomocí datových zpráv s aplikacemi pro běžné uživatele

Poznámka 3: Rozdíl mezi běžnými uživatelskými aplikacemi a asistivními technologiemi není absolutní. Mnoho zástupců běžných aplikací poskytuje některé funkce, které pomáhají jednotlivcům s postižením. Základním rozdílem je, že běžné uživatelské aplikace jsou cílem pro širokou a rozmanitou veřejnost, kam obvykle patří také lidé bez postižení i s postižením. Asistivní technologie jsou úzce vymezeny cílové populaci uživatelů se specifickými postiženími. Pomoc poskytovaná prostřednictvím asistivní technologie je přesnější a odpovídá potřebbám cílových uživatelů. Běžná uživatelská aplikace může poskytnout důležité funkce asistivních technologií, jako je načítání webového obsahu z objektů programu nebo rozebrat značky do identifikovatelných prvků.

Příklad: Asistivní technologie, které jsou důležité v kontextu tohoto dokumentu zahrnují následující:

  • zvětšovací softwarové lupy, a další vizuální čtecí asistivní technologiey, které jsou používány lidmi s postižením zrakového vnímání, při tisku změna velikosti fontu, řádkování, barev, synchronizace s řečí, atd. s cílem zlepšit vizuální čitelnost textu a tištěných obrázků;

  • odečítače obrazovky, které používají lidé, jenž jsou slepí pro čtení textové informace prostřednictvím syntetizované řeči nebo Braillova písma;

  • Text-To-Speech (TTS) software pro převedení textu do syntetické řeči; , který je používán některými lidmi s kognitivními poruchami, logopedickými poruchami a poruchami učení

  • software pro rozpoznávání řeči, který může být používán lidmi, jenž mají nějaké tělesné postižení;

  • alternativní klávesnice, které jsou využívány lidmi s určitým zdravotním postižením pro simulaci klávesnice (včetně náhradníka klávesnic, které používají hlavu jako ukazatel, a další speciální vstupní zařízení.);

  • alternativní polohovací zařízení, jenž používají lidé s některými tělesnými postiženími pro simulaci myši jako ukazatel a tlačítko aktivace.

audio

technologie reprodukce zvuku

Poznámka: Audio může být vytvořeno synteticky (včetně syntézy řeči), nebo zaznamenaného skutečného světa zvuků, nebo obojí.

audio popis

audio popis je přidán ke zvukové stopě a popisuje důležité vizuální detaily, které nelze chápat samostatně od hlavní zvukové stopy

Poznámka 1: Audio popis videa poskytuje informace o akcích, postavách, o změnách scén a další vizuální obsah.

Poznámka 2: Ve standardním audio popisu, je vyprávění přidáno do stávajících přestávek v dialogu. (rozšířený audio popis.)

Poznámka 3: Kde jsou všechny informace o videu již stanoveny ve stávajícím audiu, není nezbytný audio popis.

Poznámka 4: Audio popis je také nazýván jako "video popis" nebo "popisné vyprávění".

pouze audio

prezentace založená na čase která obsahuje pouze zvuk (bez videa a žádné interakce)

blikání

přepínání mezi dvěma stavy vizuálním způsobem, který chce na něco upozornit

Poznámka: Viz také flash. Je možné, že něco, co je dostatečně velké a dost jasně bliká správnou frekvencí se také klasifikuje jako flash.

bloky textu

více než jedna věta textu

CAPTCHA

zkratka pro „plně automatický veřejný Turingův test k odlišení počítačů a lidí

Poznámka 1: CAPTCHA často zahrnuje žádost uživatele, aby vyplnil text, který je zobrazen na zatemněném obrázku nebo ve zvukovém souboru.

Poznámka 2: Turingův test je systém zkoušek, jejichž účelem je odlišit člověka od počítače. To je pojmenováno po slavném počítačovém vědci Alan Turing. Termín byl vytvořen výzkumnými pracovníky na Carnegie Mellon University. [CAPTCHA]

titulky

synchronizace pro obě řeči řeč a řeč bez zvuku vizuální a/nebo textové alternativy informace potřebné k pochopení mediálního obsahu

Poznámka 1: Titulky jsou podobné dialogu pouze s titulky s výjimkou, že popisky zprostředkují nejen obsah mluveného dialogu, ale také ekvivalenty pro nemluvený dialog, tj. audio informace potřebné k pochopení obsahu programu, včetně zvukových efektů, hudby, smíchu, identifikace a umístění mluvčího.

Poznámka 2: Skryté titulky jsou ekvivalenty, které lze zapnout a vypnout s některými přehrávači.

Poznámka 3: Otevřené titulky jsou všechny titulky, které nelze vypnout. Například, pokud jsou titulky vizuálním ekvivalentem obrazu textu tj. text vložený do videa.

Poznámka 4: Titulky by ve videu neměly zakrývat či bránit relevantním informacím.

Poznámka 5: V některých zemích se nazývají titulky titulky. *poznámka k překladu captions/subtitles

Poznámka 6: Audio popisy mohou, ale nemusí být, popsány protože informace, které již byly předloženy vizuálně jsou popsány.

změny obsahu

pokud jsou učiněny významné změny v obsahu webové stránky bez vědomí uživatele, mohou tyto změny mást ty uživatele, kteří nejsou schopni zobrazit celou stránku najednou

Změny v obsahu zahrnují:

  1. uživatelské aplikace;

  2. pohled;

  3. fokus;

  4. obsah, který mění význam webové stránky.

Poznámka: Změna obsahu není vždy změnou kontextu. Změny v obsahu, jako rozšiřující osnovy, dynamické menu, nebo záložka jako ovládací prvek nemusí nutně změnit kontext, pokud se také změní jeden z výše uvedených (např. fokus).

Příklad: Otevření nového okna, pohyb fokusu na jinou součást, přechod na novou stránku (včetně čehokoliv, co by vypadalo na přechod uživatele, na novou stránku), nebo výrazně reuspořádaný obsah stránky jsou příklady změn v kontextu.

shoda

splnění všech požadavkú dané normy, směrnice nebo specifikace

vyhovující alternativní verze

verze která

  1. odpovídá určenou úrovní, a

  2. poskytuje všechny stejné informace a funkce ve stejném lidském jazyce, a

  3. je stejně aktuální jako nepřizpůsobený obsah, a

  4. u které alespoň jedna z následujících podmínek je pradivá:

    1. odpovídající verze může být dosažena z neodpovídající stránky přes mechanismy přístupnosti, nebo

    2. z neodpovídající verze lze dosáhnout pouze odpovídající verzi, nebo

    3. neodpovídající verzi lze dosáhnout pouze z odpovídající stránky, která také stanoví mechanismus k dosažení odpovídající verze

Poznámka 1: V této definici to znamená, že je tam nějaký mechanismus, jako je podmíněné přesměrování, jenž zabraňuje uživatelům "dosáhnout" (načítání), neodpovídající stránky, pokud uživatel právě přešel z odpovídající verze.

Poznámka 2: Alternativní verze nemusí být stejná stránka jako stránka původní (např. odpovídající alternativní verze se může skládat z více stránek).

Poznámka 3: Pokud je k dispozici, více jazykových verzí pak je požadováno, aby pro každý nabízený jazyk byly odpovídajcí alternativní verze.

Poznámka 4: Alternativní verze mohou být poskytnuty přizpůsobením různých technologických prostředí nebo skupině uživatelů. Každá verze by měla být konformní, jak je to jen možné. Jedna verze bude muset být plně v souladu s cílem splnit požadavky shody 1.

Poznámka 5: Vyhovující alternativní verze nepotřebuje být v rámci shody, nebo dokonce na stejném webu, tak dlouho dokud je k dispozici jako neodpovídající verze.

Poznámka 6: Alternativní verze by neměla být zaměňována s doplňkovým obsahem, jenž podporuje původní stránku a zlepšuje porozumění.

Poznámka 7: Nastavení uživatelských preferencí v obsahu produkované odpovídající verze je přijatelný mechanismus pro dosažení jiné verze, pokud metoda použitá pro nastavení preferencí je přístupná

Viz Porozumění alternativní odpovídající verzi

webový obsah

informace a smyslové zkušenosti mají být sděleny uživateli pomocí uživatelských aplikací, včetně kódu nebo značek, které vymezují strukturu obsahu, prezentace a interakce

kontextová nápověda

nápovědné texty poskytují informace vztahující se k funkci, která se v současné době provádí

Poznámka: Jasné označení může působit jako kontextová nápověda.

poměr kontrastu

(L1 + 0.05) / (L2 + 0.05), kde

Poznámka 1: Kontrastní poměr může být v rozsahu 1 až 21 (obvykle psaný 1:1 až 21:1).

Poznámka 2: Protože autoři nemají kontrolu nad uživatelským nastavením, jako je renderování textu (např. vyhlazení písma nebo anti-aliasing), může být kontrastní poměr pro text s anti-aliasing vypnut.

Poznámka 3: Pro účely Kritérií úspěšnosti 1.4.3 a 1.4.6, je rozdíl měřen s ohledem na výše uvedené ve kterém je text poskytován v běžném použití. Pokud není zadána žádná barva pozadí pak se předpokládá bílá.

Poznámka 4: Barva pozadí je specifikována barvě obsahu, ve kterém je text, jež má být při normálním užívání. Je to nedostatek, jestliže je specifikována barva textu, pokud není specifikována barva pozadí protože výchozí uživatelská barva pozadí není známa a nelze tak vyhodnotit dostatečný kontrast. Ze stejného důvodu, jde o nedostatek, kdy je specifikována barva pozadí, jestliže není specifikována barva textu.

Poznámka 5: Jestliže je ohraničení kolem písmene, může ohraničení přidat kontrast a bude to použito při výpočtu rozdílu mezi písmenem a jeho pozadím. Úzké ohraničení kolem písmene bude použito jako písmeno. Široké ohraničení okolo písmene, které vyplňuje vnitřní detaily písmen působí jako svatozář a bylo by považováno za pozadí.

Poznámka 6: v typických prezentacích by WCAG shody uvedené v obsahu, měly být hodnoceny pro párované barvy jenž autor očekává,že se objeví vedle sebe. Autoři se nemusí zabývat neobvyklými prezentacemi, jako jsou barevné změny provedené uživatelskou aplikací, s výjimkou případů způsobených kódem autorů.

správné pořadí čtení

všechny sekvence, kde jsou slova a odstavce uvedeny v pořadí, které nemění význam obsahu

nepředvídaný případ

náhlé, neočekávané situace nebo události, která vyžaduje okamžité kroky k ochraně zdraví, bezpečnosti nebo majetku

zásadní

jestliže se odstraněním zásadně změní informace nebo funkčnost obsahu, a informace a funkce nelze získat jiným způsobem, který byl byl v souladu

rozšířený audio popis

audio popis, který je přidán do audiovizuální prezentace při pozastavení videa takže lze přidat doplňkový popis

Poznámka: Tato technika se používá pouze při ztrátě smyslu videa bez doplňkového audio popisu a také když pauzy mezi dialogy/vyprávěním jsou příliš krátké.

záblesky

dvojice změn v poměru jasu, které mohou způsobit záchvaty u některých lidí, pokud je dostatečně velké a ve správném kmitočtovém rozsahu

Poznámka 1: Viz limity pro obecné záblesky a limity pro červené záblesky pro informace o typech záblesků, které nejsou povoleny.

Poznámka 2: Viz také blikání.

funkčnost

procesy a výsledky dosažené prostřednictvím uživatelských akcí

limity pro obecný záblesk a limity pro červený záblesk

záblesk nebo rychle se měnící sekvence obrazů je nižší než prahová hodnota (tj. obsah projde), pokud některé z následujících podmínek jsou pravdivé:

  1. nejsou více než tři obecné záblesky a/nebo ne více než tři červené záblesky v jedné sekundě; nebo

  2. celková plocha záblesků současně zabírá ne více než celkem 0.006 steradiánů vyskytuje se v jakémkoliv 10 stupňů zorného pole na obrazovce (25% všech 10 stupňů zorného pole na obrazovce) při Typické pozorovací vzdálenosti

kde:

  • Obecný záblesk je definován jako dvojice změn v poměru jasu o 10% nebo více z maximální relativní svítivostí, kdy je relativní jas tmavší obrázek je pod 0,80, a je-li "dvojice změn je proti", zvýšení následuje snížení, nebo pokles následuje růst, a

  • Červený záblesk je definován jako jakákoli dvojice přechodů zahrnujících sytou červenou.

Výjimka: Záblesk, který je jemný, vyvážený, vzor, jako je bílý šum nebo střídání šachovnicového vzoru s "čtverci" menšími než 0,1° (zorného pole při typické pozorovací vzdálenosti) neporušuje prahy.

Poznámka 1: Pro obecný software nebo webový obsah pomocí zobrazení plochy, obdelníku 341 x 256 pixelů na libovolném místě na obrazovce je-li obsah prohlížen na 1024 x 768 pixelů poskytuje dobrý odhad 10 stupňů zorného pole pro standardní velikost obrazovky a zobrazením vzdálenosti (např. , 15-17 palcový displej na 22 až 26in.). (Vyšší rozlišení displeje zobrazující stejné vykreslování obsahu výnos menší a bezpečnější obrazy tak, že je nižší rozlišení, které se používají k definování prahové hodnoty.)

Poznámka 2: Přechod je změna v relativní svítivosti (nebo relativní jas / barva červená blikající) mezi sousedními vrcholy a údolí v grafu relativní svítivost (nebo relativní jas / barva červená blikající) měření s časem. Záblesk se skládá ze dvou protichůdných přechodů.

Poznámka 3: Aktuální pracovní definice v poli pro "dvojici protichůdných přechodů zahrnuje sytou červenou", te je, kde u jednoho nebo obou stavů zapojených v každém přechodu, R/(R + G + B) >= 0.8, a změna hodnoty (R-G-B)x320 is > 20 (záporné hodnoty (RGB) x320 jsou nastaveny na nulu), u obou přechodů. Hodnota R, G, B rozmezí 0 až 1, tj. jak je uvedeno v definici "relativní svítivosti".[HARDING-BINNIE]

Poznámka 4: K dispozici jsou nástroje, které provádějí analýzu snímáním obrazovky. Nicméně, žádný nástroj nic nevyhodnotí za těchto podmínek, jestliže záblesk, je menší nebo roven třem zábleskům v jedné sekundě. Obsah automaticky projde ( # 1 a # 2 viz výše).

lidský jazyk

jazyk, který je mluvený, písemný nebo znakový (vizuálními či taktilními prostředky) tj. komunikace s lidmi

Poznámka: Viz také znakový jazyk.

ustálená spojení

fráze, jejichž význam nelze odvodit z významu jednotlivých slov a konkrétní slova nelze měnit bez ztráty smyslu

Poznámka: Ustálená spojení nemohou být překládána přímo slovo od slova, aniž by ztratila svůj (kulturní nebo jazykový ) význam.

Příklad 1: V angličtině, "rozsypat fazole" znamená "odhalit tajemství." Nicméně, "převrhnout nádobu s fazolemi" nebo "rozsypat zeleninu" neznamená totéž.

Příklad 2: V japonštině, fráze "さじを投げる" doslovně překládá se do "hází lžíci", ale znamená to, už není nic, co by mohl udělat a nakonec se vzdává.

Příklad 3: V holandštině se "Hij ging met de kippen op stok" doslovně překládá jako "šel hřadovat s kuřaty", ale znamená to, že šel brzy spát.

text ve formě obrázku

text, který je zobrazen v netextové podobě (například obrázek), aby bylo dosaženo požadovaného vizuálního efektu

Poznámka: Netýká se textu, který je součástí obrázku, obsahujícího další významný vizuální obsah.

Příklad: Jméno osoby na jmenovce na fotografii.

informativní

pro informační účely, není požadováno pro shodu

Poznámka: Obsah, který je důležitý pro shodu, je označen jako “normativní."

chyba na vstupu

informace poskytnutá uživatelem, která není přijata

Poznámka: Zahrnuje:

  1. Informaci, která je vyžadována na webové stránce, ale je vynechána uživatelem

  2. Informaci, která je poskytnuta uživatelem, ale údaje neodpovídají požadovanému formátu nebo hodnotě

žargon

slova používaná specifickým způsobem lidmi v určité oblasti

Příklad: Slovo "StickyKeys" je žargon z oblasti asistivních technologií/přístupnosti.

rozhraní klávesnice

rozhraní, jehož prostřednictvím se zadávají software data pomocí úhozů

Poznámka 1: Rozhraní klávesnice umožňuje uživatelům zadávat data pomocí úhozů u programů, i když původní technologie neobsahuje klávesnici.

Příklad: PDA s dotykovým displejem má rozhraní klávesnice zabudováno ve svém operačním systému, stejně jako konektor pro připojení externí klávesnice. Aplikace na PDA mohou získávat data buď pomocí externí klávesniei, nebo nebo z jiných aplikací, které poskytují simulovaný vstup klávesnice jako je psaní rukou nebo aplikace pro diktování textu s funkcionalitou "emulace klávesnice".

Poznámka 2: Ovládání aplikace (nebo jejich částí) pomocí klávesnici-ovládaný emulátoru myši, jako je MouseKeys, se nepovažuje za ovládání prostřednictvím rozhraní klávesnice, protože ovládání programu je realizováno přes rozhraní ukazovacího zařízení, nikoli prostřednictvím rozhraní klávesnice.

popisek

text nebo jiná komponenta s textovou alternativou , která je uživateli prezentována pro účely identifikace komponent v rámci webového obsahu

Poznámka 1: Popisek je prezentován všem uživatelům, avšak název může být skrytý a je přístupný pouze pro asistivní technologie. Ve většině (ale ne nutně ve všech) případech jsou název a popisek stejné.

Poznámka 2: Termín popisek není omezen pouze na element label v HTML.

texty psané velkým fontem

s minimální velikostí písma 18 bodů nebo 14 bodů tučný, nebo taková velikost fontu, jenž odpovídá velikosti pro čínské, japonské a korejské (CJK) fonty

Poznámka 1: Písma s neobyčejně tenkými tahy nebo neobvyklé rysy a vlastnosti, které snižují standardní vzhled jejich písmenné podoby je těžší přečíst, a to zejména u nižších úrovní kontrastu.

Poznámka 2: Velikost písma je taková velikost, kdy je obsah pro uživatele čitelný. Toto nezahrnuje změnu velikosti, kterou může udělat uživatel.

Poznámka 3: Skutečná velikost znaků, které uživatel vidí, závisí na velikosti definované autorem a také na uživatelově displeji nebo na uživatelském nastavení aplikace. Pro mnoho běžných fontů textu je 14 a 18 bodů přibližně odpovídá 1,2 a 1,5 em, nebo 120 % a 150 % výchozí velikosti textu (za předpokladu, že velikost písma obsahu je 100%). Autoři by ale tuto skutečnost měli - obzvlášť v případě použití specifických fontů - zkontrolovat. Jestliže jsou písma definována v relativních jednotkách, je skutečná velikost bodu pro zobrazení vypočítána přístupovými prostředky na straně klienta. Při hodnocení tohoto kritéria úspěšnosti by velikost bodu měla být získána od přístupových prostředků na straně klienta, nebo vypočtena na základě metriky fontu. Uživatelé, kteří mají slabý zrak, by si měli ve vlastním zájmu zvolit odpovídající nastavení.

Poznámka 4: Jestliže je použit text bez určení velikosti písma, lze nejmenší velikost písma, použitou v majoritních prohlížečích pro běžný text, považovat za dostatečnou velikost písma. Pokud je nadpis úrovně 1 v majoritních prohlížečích zobrazen tučným písmem o velikosti 14 bodů a více, lze jej považovat za velký text. Relativní změnu velikosti škálování lze vypočítat z výchozí velikosti podobným způsobem.

Poznámka 5: Velikost 18 a 14 bodů pro texty v latince jsou převzaty z minimální velikosti pro zvětšený tisk (14 b) a větší standardní velikosti písma (18pt). Pro ostatní fonty, jako jsou jazyky CJK, jsou "ekvivalentní" velikosti minimální velikost pro zvětšený tisk, používané pro tyto jazyky, a další větší standardní velká velikost tisku.

právní závazky

transakce, při nichž osoba zapříčiní právně závazné povinnosti nebo výhody(?)

Příklad: Oddací list, obchodní akcie (finanční a právní), závěť, půjčka, adopce, přijetí k armádě, smlouva jakéhokoliv typu, atp.

účel odkazu

popis/charakteristika výsledku, který je získán aktivací odkazu

živě

informace o zachycené události z reálného světa, která je předána do přijímače s ne více než vysílacím zpožděním

Poznámka 1: Vysílací zpoždění je krátké (obvykle automatizované) zpoždění, použito například s cílem poskytnout čas na zařazení do fronty nebo cenzurovat obsah audio (nebo video) kanálu, ale není dostatečné k tomu, aby byly umožněny výrazné úpravy.

Poznámka 2: Pokud jsou informace kompletně vytvořeny počítačem, není to živě.

druhý stupeň základního vzdělání (?)

dva nebo tři roky vzdělávání, které začínají po ukončení šesti let školy a končí devět let po zahájení základního vzdělávání

Poznámka: Tato definice je založena na Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání [UNESCO].

mechanismus

proces nebo technika, vedoucí k dosažení výsledku

Poznámka 1: Mechanismus může být přímo poskytnut v obsahu, nebo se lze spoléhat na to, že bude poskytnut platformou nebo přístupovými prostředky na straně klienta včetně asistivních technologií.

Poznámka 2: Mechanismus musí splňovat všechna kritéria úspěšnosti pro to, aby vyhovoval zvolené úrovni přístupnosti.

multimediální alternativa pro text

média, která neprezentují více informací, než je již uvedeno v textu (přímo nebo prostřednictvím textových alternativ)

Poznámka: Multimediální alternativa je užitečná pro ty uživatele, kteří potřebují alternativní způsob prezentování textových informací. Multimediální alternativy mohou být pouze audio, pouze video (včetně videa obsahujícího znakový jazyk), nebo audio a video.

název

text, který umožňuje programu identifikovat komponenty uvnitř webového obsahu

Poznámka 1: Název může být skrytý a přístupný pouze pro asistivní technologie, zatímco popisek je prezentován všem uživatelům. Ve většině (ale ne nutně ve všech) případech jsou název a popisek stejné.

Poznámka 2: Toto nesouvisí s atributem name v HTML.

procházení v určitém pořadí

Procházení v pořadí určeném postupujícím fokusem (z jednoho prvku na další) pomocí rozhraní klávesnice

netextový obsah

jakýkoliv obsah, který není programově určitelnou posloupností znaků nebo kde posloupnost není vyjádřena lidskou řečí

Poznámka: To zahrnuje ASCII art (který je obrázkem ze znaků), emotikony, leetspeak (který používá znak substituce), a obrazy, představující text

normativní

požadováno pro shodu

Poznámka 1: Požadavky na shodu s tímto dokumentem lze splnit různými dobře definovanými způsoby.

Poznámka 2: Obsah označený jako "informativní" nebo "nenormativní" není nikdy pro shodu nutný.

na celou obrazovku

nejběžnější velikosti displeje desktopu / notebooku z maximálního pohledu

Poznámka: Protože lidé obecně mají své počítače na několik let, je nejlepší, aby se nespoléhali na nejnovější rozlišení displeje desktopu / notebooku, ale aby vzali v úvahu společné rozlišení displeje desktopu / notebooku v průběhu několika let, kdy provádějí hodnocení.

pozastaveno

zastaveno na základě požadavku uživatele nepokračuje, dokud k tomu uživatel nedá pokyn

předtočeno

informace, která není živě

prezentace

vyjádření obsahu v podobě vnímatelné uživateli

základní vzdělání

časové období šesti let, které začíná ve věku mezi pěti a sedmi lety a pokud možno mu nepředchází předchozí vzdělávání

Poznámka: Tato definice je založena na Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání [UNESCO].

proces

série akcí uživatele, které musí být vykonány v určitém pořadí, aby bylo dosaženo požadovaného výsledku

Příklad 1: Pro úspěšný nákup v e-shopu musí uživatel nejprve prozkoumat alternativní produkty, ceny a nabídky, vybrat produkty, odeslat objednávku a zadat informace o způsobu přepravy a placení.

Příklad 2: Registrační stránka k účtu vyžaduje úspěšné zvládnutí Turingova testu předtím, než je uživateli umožněn přístup k registračnímu formuláři.

programově určený (programově určitelný)

určený pomocí software z autorem dodaných údajů tak, aby jiná uživatelská aplikace, včetně asistivních technologií, mohla získat a předložit různými způsoby tuto informaci uživateli

Příklad 1: Určeno pomocí prvků a atributů značkovacího jazyka, které jsou přímo přístupné běžně dostupnou asistivní technologií.

Příklad 2: Určeno z technologicky-specifické datové struktury v neznačkovacím jazyce a zpřístupněno běžně dostupným asistivním technologiím prostřednictvím přístupného API.

programově určený kontextový odkaz

další informace, které mohou být programově určeny na základě vztahu s odkazem, v kombinaci s textem odkazu, a jsou prezentovány uživatelům různými způsoby

Příklad: Informace v HTML, které jsou programově určeny z odkazu v angličtině obsahující text, jenž je ve stejném odstavci, seznamu nebo buňce tabulky jako je odkaz nebo záhlaví tabulky buňka, která je spojena s buňkou tabulky, která obsahuje odkaz.

Poznámka: Vzhledem k tomu, že odečítače obrazovky interpretují interpunkci, mohou také poskytnout kontext z aktuální věty, pokud má odkaz focus.

programově nastavitelný

nastaveno software pomocí metod, které jsou podporovány uživatelskými aplikacemi včetně asistivních technologií.

pouhá dekorace

má pouze estetický účel, nenese žádnou informaci ani nemá žádnou funkci

Poznámka: Text je pouze čistě dekorativní, jestliže se slova mohou přeskupit nebo nahradit tak, že tato změna nemá žádný vliv na jejich účelu.

Příklad: Na obalu slovníku jsou na pozadí napsána náhodná slova velmi světlou barvou.

událost v reálném čase

událost, a) která se stane ve stejné době, jako se zobrazí b) není součástí obsahu

Příklad 1: On-line přenos živého vysílání (nastane ve stejné době jako prohlížení a není předtočen).

Příklad 2: On-line aukce nabídek (nastává ve stejné době jako při zobrazení).

Příklad 3: Život lidí ve virtuálním světě, jenž používají avatary (není zcela generováno obsahem a dochází k němu ve stejnou dobu, jakmile se zobrazí).

vztahy

smysluplná spojení mezi různými částmi obsahu

relativní svítivost

relativní svítivost každého barevného bodu, vztažena k 0 pro nejtmavší černou a 1 pro nejsvětlejší bílou

Poznámka 1: Pro sRGB je relativní svítivost barvy definována jako L = 0.2126 * R + 0.7152 * G + 0.0722 * B kde R, G a B jsou definovány jako:

  • jestliže je RsRGB <= 0.03928 pak R = RsRGB/12.92 jinak se R = ((RsRGB+0.055)/1.055) ^ 2.4

  • jestliže je GsRGB <= 0.03928 pak G = GsRGB/12.92 jinak se G = ((GsRGB+0.055)/1.055) ^ 2.4

  • jestliže je BsRGB <= 0.03928 pak B = BsRGB/12.92 jinak se B = ((BsRGB+0.055)/1.055) ^ 2.4

a RsRGB, GsRGB, a BsRGB jsou definovány jako:

  • RsRGB = R8bit/255

  • GsRGB = G8bit/255

  • BsRGB = B8bit/255

Znak "^" je operátor umocnění. (formulován z [sRGB] and [IEC-4WD]).

Poznámka 2: Téměř všechny dnes používané systémy pro zobrazení webového obsahu předpokládají kódování sRGB. Pokud je známo, že bude použit ke zpracování a zobrazení obsahu jiný barevný prostor, zhodnotí autoři barevný prostor sRGB. Používáte-li jiný barevný prostor, podívejte se na téma Vysvětlení kritéria úspěšnosti 1.4.3.

Poznámka 3: Pokud nastane kolísání po doručení, pak se použije hodnota zdrojové barvy. Pro barvy, které na zdroji kolísají by měly být používány průměrné hodnoty (průměr R, G průměr, průměr a B).

Poznámka 4: K dispozici jsou nástroje, které automaticky provádějí výpočty při testování kontrastu a záblesků.

Poznámka 5: MathML verze definice relativní svítivosti je k dispozici.

závisí na (technologiích, které jsou)

obsah nebude ve shodě, pokud je tato technologie vypnutá nebo není podporována

role

text nebo číslice, pomocí nichž program dokáže identifikovat funkci komponenty v rámci webového obsahu

Příklad: Číslice, jenž určuje, zda obrázek slouží jako odkaz, tlačítko, nebo zaškrtávací pole.

stejná funkčnost

při použití dostaneme stejné výsledky

Příklad: Tlačítka "Hledat" na jedné webové stránce a "Najít" na jiné webové stránce mají přiřazeno editační pole pro zadání hledaného termínu a seznam témat, týkajících se hledaného termínu. V tomto případě budou mít obě tlačítka stejnou funkčnost, ale nejsou označeny konzistentně.

stejné relativní pořadí

stejná pozice ve srovnání s jinými položkami

Poznámka: Položky jsou považovány za stejné v relativním pořadí, i když jsou ostatní položky vloženy nebo odstraněny z původního pořadí. Například rozbalovací navigační menu vloží další úroveň detailů nebo sekundární navigační sekci a ta může být vložena do pořadí čtení.

splňuje kritérium úspěšnosti

kritérium úspěšnosti se nehodnotí na falešných stránkách

sekce

autonomní část písemného obsahu, který se zabývá jedním nebo více souvisejícími tématy

Poznámka: Sekce se může skládat z jednoho či více odstavců a zahrnuje grafiku, tabulky, seznamy a podsekce.

sada webových stránek

kolekce webových stránek, jenž mají stejný účel a jsou vytvořeny stejným autorem, skupinou nebo organizací

Poznámka: Odlišné jazykové verze jsou považovány za odlišné sady webových stránek.

znakový jazyk

jazyk, který k vyjadřování používá kombinace pohybů rukou a paží, mimiky nebo postoje těla

tlumočení do znakového jazyka

překlad z jednoho jazyka, zpravidla mluveného jazyka, do znakového jazyka

Poznámka: Skutečný znakový jazyk je nezávislý jazyk, který nesouvisí s mluveným jazykem ze stejné země nebo oblasti.

specifický smyslový zážitek

smyslová zkušenost, která není čistě dekorativní a nesděluje důležité informace ani neprovádí žádnou funkci

Poznámka: Patří sem sólo na flétnu, díla výtvarného umění, atd.

struktura
  1. způsob, jakým jsou části webové stránky vzájemně uspořádány, a

  2. způsob, jakým je uspořádána sada webových stránek

doplňující obsah

další obsah, který objasňuje a vysvětluje hlavní obsah

Příklad 1: Audio verze webové stránky.

Příklad 2: Ilustrace složitého procesu.

Příklad 3: Odstavec shrnující hlavní výsledky a doporučení uvedená v výzkumné studii.

synchronizovaná média

audio nebo video, které je synchronizováno s jiným formátem pro předkládání informací a / nebo s interaktivními prvky založenými na čase, pokud synchronizované médium není pouze mediální alternativou pro text, a jako takové je jasně označeno

technologie (Webový obsah)

mechanismus pro kódování instrukcí, které mají být vykresleny, přehrávány nebo provedeny přístupovými prostředky na straně uživatele

Poznámka 1: V tomto dokumentu jsou výraz "Webová Technologie" a slovo "technologie" (pokud se používá samostatně) používány tak, že se obě vztahují k obsahu webových technologií.

Poznámka 2: Technologie webového obsahu mohou zahrnovat zahrnovat značkovací jazyky, datové formáty, nebo programovací jazyky, které autoři mohou používat samostatně nebo v kombinaci pro vytvoření UX, které zahrnují statické webové stránky, synchronizované mediální prezentace nebo dynamické webové aplikace.

Příklad: Některé příklady technologií webového obsahu zahrnují HTML, CSS, SVG, PNG, PDF, Flash, a JavaScript.

text

posloupnost znaků, kterou lze programově určit, má pořadí a je vyjádřena lidským jazykem

textová alternativa

Text, který je programově asociován s netextovým obsahem, nebo jen z textu, který je programově asociován s netextovým obsahem. Programově asociovaný text je text, jehož umístění může být programově určeno z netextového obsahu.

Příklad: Obrázek grafu je popsán v odstavci textu po grafu. Krátký text je alternativou pro graf čímž je zřejmé že následuje popis.

Poznámka: Pro více informací odkazujeme na Porozumění textovým alternativám for more information.

používané v omezené míře nebo neobvyklým způsobem

slova používaná způsobem vyžadujícím od uživatelů přesnou znalost jejich významu k tomu, aby správně porozuměli obsahu

Příklad: Termín "gig" znamená něco jiného, pokud se vyskytuje v diskusi o hudebních koncertecha něco jiného v článku o pevných discích, avšak správný význam slova lze určit z kontextu. Oproti tomu slovo "text" je ve WCAG 2.0 používán velmi specifickým způsobem, takže výklad významu tohoto slova je k dispozici ve slovníčku pojmů.

aplikace na straně uživatele

jakýkoliv software, který načítá a prezentuje webový obsah uživatelům

Příklad: Webové prohlížeče, multimediální přehrávače, doplňky a další programy — včetně asistivních technologií — které pomáhají při získávání, zobrazování a interakci s webovým obsahem.

uživatelsky kontrolovatelné

údaje, které mají být přístupné uživatelům

Poznámka: Toto se nevztahuje věcí jako jsou logy nebo monitorování dat vyhledávacích služeb.

Příklad: Editační pole Jméno a adresa uživatelského účtu.

součásti uživatelského rozhraní

část obsahu, který je uživateli vnímán jako jediný ovládací prvek pro odlišné funkce

Poznámka 1: MVíce součástí uživatelského rozhraní může být implementováno jako jeden programový prvek. Součásti zde nejsou vázány na programovací techniky, ale spíše na to, co uživatel vnímá jako samostatný ovládací prvek.

Poznámka 2: Součásti uživatelského rozhraní zahrnují formulářové prvky a odkazy, stejně jako součásti generované skripty.

Příklad: Applet má "ovládací prvek", který lze použít k pohybu v obsahu po řádku nebo stránce nebo náhodně. Protože každý z těchto pohybů by bylo třeba pojmenovat a musel by být nezávisle nastavitelný, každý by měl být "součástí uživatelského rozhraní."

video

sekvence obrázků nebo pohyblivých obrázků

Poznámka: Video může být složeno z animací či z fotografií, nebo obojí.

pouze video

prezentace závislá na čase, která obsahuje pouze video (bez zvuku a bez interakce)

zobrazovací pole (viewport)

objekt, ve kterém uživatelská aplikace prezentuje obsah

Poznámka 1: Uživatelská aplikaceprezentuje obsah v jednom nebo více zobrazovacích polí (viewport). Zobrazovací pole zahrnuje okna, rámce, reproduktory, a virtuální zvětšovací lupy. Zobrazovací pole může obsahovat jiné zobrazovací pole (např. vnořené rámce). Součásti rozhraní vytvořené uživatelskou aplikací jako výzvy, menu a události nejsou zobrazovací pole.

Poznámka 2: Tato definice je založena na User Agent Accessibility Guidelines 1.0 Glossary.

vizuálně přizpůsobitelný

font, velikost, barvu a pozadí lze nastavit

webová stránka

nezačleněný zdroj získaný z jednoho URI pomocí protokolu HTTP spolu s veškerými dalšími zdroji, které jsou použity pro vykreslování nebo mají být vykresleny společně uživatelskou aplikací

Poznámka 1: I když nějaké "jiné zdroje" by byly vykreslovány spolu s primárním zdrojem, nemusely by nutně být poskytnuty současně.

Poznámka 2: Pro účely shody s těmito pokyny, zdroj musí být v rámci shody "nezačleněný”, aby mohl být považován za webovou stránku.

Příklad 1: Webové zdroje včetně všech vložených obrázků a médií.

Příklad 2: Webmailový postavený na využití asynchronního JavaSkriptu a XML (AJAX). Webmail běží výhradně na http://example.com/mail, a zahrnuje doručenou poštu, oblast s kontakty a kalendář. K dispozici jsou odkazy nebo tlačítka umožňující zobrazení doručené pošty, kontaktů nebo kalendáře, ale současně nemění URI stránky jako takové.

Příklad 3: Přizpůsobitelný portál, kde si uživatelé mohou pomocí modulů s různým obsahem zvolit, jaký obsah se jim bude na portálu zobrazovat.

Příklad 4: Po zadání adresy "http://shopping.example.com/" do adresního řádku vašeho prohlížeče vstoupíte do “filmu podobného” interaktivního obchodu, kde se můžete vizuálně pohybovat, brát produkty z regálů kolem sebe a vkládat je do vizuálního nákupního košíku. Kliknutím na produkt si jej můžete prohlédnout s tím, že produktový list se bude “vznášet” vedle něj. Toto se může odehrávat v rámci “jednostránkové” Sady webových stránek nebo jenom na jedné stránce v rámci Sady webových stránek.

Appendix B: Acknowledgments

This section is informative.

This publication has been funded in part with Federal funds from the U.S. Department of Education, National Institute on Disability and Rehabilitation Research (NIDRR) under contract number ED05CO0039. The content of this publication does not necessarily reflect the views or policies of the U.S. Department of Education, nor does mention of trade names, commercial products, or organizations imply endorsement by the U.S. Government.

Additional information about participation in the Web Content Accessibility Guidelines Working Group (WCAG WG) can be found on the Working Group home page.

Participants active in the WCAG WG at the time of publication

  • Bruce Bailey (U.S. Access Board)

  • Frederick Boland (NIST)

  • Ben Caldwell (Trace R&D Center, University of Wisconsin)

  • Sofia Celic (W3C Invited Expert)

  • Michael Cooper (W3C)

  • Roberto Ellero (International Webmasters Association / HTML Writers Guild)

  • Bengt Farre (Rigab)

  • Loretta Guarino Reid (Google)

  • Katie Haritos-Shea

  • Andrew Kirkpatrick (Adobe)

  • Drew LaHart (IBM)

  • Alex Li (SAP AG)

  • David MacDonald (E-Ramp Inc.)

  • Roberto Scano (International Webmasters Association / HTML Writers Guild)

  • Cynthia Shelly (Microsoft)

  • Andi Snow-Weaver (IBM)

  • Christophe Strobbe (DocArch, K.U.Leuven)

  • Gregg Vanderheiden (Trace R&D Center, University of Wisconsin)

Other previously active WCAG WG participants and other contributors to WCAG 2.0

Shadi Abou-Zahra, Jim Allan, Jenae Andershonis, Avi Arditti, Aries Arditi, Mike Barta, Sandy Bartell, Kynn Bartlett, Marco Bertoni, Harvey Bingham, Chris Blouch, Paul Bohman, Patrice Bourlon, Judy Brewer, Andy Brown, Dick Brown, Doyle Burnett, Raven Calais, Tomas Caspers, Roberto Castaldo, Sambhavi Chandrashekar, Mike Cherim, Jonathan Chetwynd, Wendy Chisholm, Alan Chuter, David M Clark, Joe Clark, James Coltham, James Craig, Tom Croucher, Nir Dagan, Daniel Dardailler, Geoff Deering, Pete DeVasto, Don Evans, Neal Ewers, Steve Faulkner, Lainey Feingold, Alan J. Flavell, Nikolaos Floratos, Kentarou Fukuda, Miguel Garcia, P.J. Gardner, Greg Gay, Becky Gibson, Al Gilman, Kerstin Goldsmith, Michael Grade, Jon Gunderson, Emmanuelle Gutiérrez y Restrepo, Brian Hardy, Eric Hansen, Sean Hayes, Shawn Henry, Hans Hillen, Donovan Hipke, Bjoern Hoehrmann, Chris Hofstader, Yvette Hoitink, Carlos Iglesias, Ian Jacobs, Phill Jenkins, Jyotsna Kaki, Leonard R. Kasday, Kazuhito Kidachi, Ken Kipness, Marja-Riitta Koivunen, Preety Kumar, Gez Lemon, Chuck Letourneau, Scott Luebking, Tim Lacy, Jim Ley, William Loughborough, Greg Lowney, Luca Mascaro, Liam McGee, Jens Meiert, Niqui Merret, Alessandro Miele, Mathew J Mirabella, Charles McCathieNevile , Matt May, Marti McCuller, Sorcha Moore, Charles F. Munat, Robert Neff, Bruno von Niman, Tim Noonan, Sebastiano Nutarelli, Graham Oliver, Sean B. Palmer, Sailesh Panchang, Nigel Peck, Anne Pemberton, David Poehlman, Adam Victor Reed, Chris Ridpath, Lee Roberts, Gregory J. Rosmaita, Matthew Ross, Sharron Rush, Gian Sampson-Wild, Joel Sanda, Gordon Schantz, Lisa Seeman, John Slatin, Becky Smith, Jared Smith, Neil Soiffer, Jeanne Spellman, Mike Squillace, Michael Stenitzer, Jim Thatcher, Terry Thompson, Justin Thorp, Makoto Ueki, Eric Velleman, Dena Wainwright, Paul Walsch, Takayuki Watanabe, Jason White.

Appendix C: References

This section is informative.

CAPTCHA
The CAPTCHA Project, Carnegie Mellon University. The project is online at http://www.captcha.net.
HARDING-BINNIE
Harding G. F. A. and Binnie, C.D., Independent Analysis of the ITC Photosensitive Epilepsy Calibration Test Tape. 2002.
IEC-4WD
IEC/4WD 61966-2-1: Colour Measurement and Management in Multimedia Systems and Equipment - Part 2.1: Default Colour Space - sRGB. May 5, 1998.
sRGB
"A Standard Default Color Space for the Internet - sRGB," M. Stokes, M. Anderson, S. Chandrasekar, R. Motta, eds., Version 1.10, November 5, 1996. A copy of this paper is available at http://www.w3.org/Graphics/Color/sRGB.html.
UNESCO
International Standard Classification of Education, 1997. A copy of the standard is available at http://www.unesco.org/education/information/nfsunesco/doc/isced_1997.htm.
WCAG10
Web Content Accessibility Guidelines 1.0, G. Vanderheiden, W. Chisholm, I. Jacobs, Editors, W3C Recommendation, 5 May 1999, http://www.w3.org/TR/1999/WAI-WEBCONTENT-19990505/. The latest version of WCAG 1.0 is available at http://www.w3.org/TR/WAI-WEBCONTENT/.