I. rizikové skupiny mezi osobami se zdravotním postižením:

• nevidomí a těžce slabozrací (NS)
• osoby s těžkým motorickým postižením horních končetin (HK)
• mentálně postižení (MP)
• od narození neslyšící nebo postižení používající augmentativní a alternativní komunikaci (AK)

II. bariéry v dostupnosti zpracování informací nejen z Internetu:

1. neschopnost či velmi omezená schopnost zapisovat informace a ovládat PC
   rizikové skupiny: NS, HK
2. neschopnost či velmi omezená schopnost číst informace z obrazovky (vnímat grafiku, uspořádání informací na obrazovce) riziková skupina: NS
3. neschopnost či velmi omezená schopnost informacím rozumět / dorozumět se
   rizikové skupiny: MP, AK

III. jak odstranit bariéry

Níže uváděná řešení jsou na různém stupni vývoje a dokonalosti. Je proto nutné při pátrání po zdrojích být velmi obezřetní. Naše organizace (SONS ČR) se výhradně zabývá řešením pro osoby těžce zrakově postižené.

řešení technické

• HK: speciální ovladače pro obsluhu PC jinými částmi těla
• NS: hmatové displeje pro zobrazení textových informací ve slepeckém (braillově) písmu

řešení softwarové

• NS - dostupnost informací softwarovými prostředky
  1. hlasové výstupy (odečítače obrazovky + hlasové syntézy), SW lupy
  2. zásady tvorby webových prezentací k lepší dostupnosti informací na Internetu specifickými prostředky pro nevidomé a slabozraké - Blind Friendly Web
• HK - hlasové ovládání PC (v češtině zatím ve fázi vývojové, na úrovni jednoduchých pokynů k jednoduchým činnostem)

řešení pomocí výukových technik a asistence

Pokud pomůžeme zdravotně postiženým lidem k získání ICT, musíme myslet na efektivní využití a zajistit zaškolení. I k tomu se tito lidé obtížně dostávají.

• NS: nácvik obsluhy PC a Internetu z klávesnice bez použití myši a monitoru - speciální postupy pomáhají obejít se bez myši a naučit se pohybovat ve vizuálně orientovaných systémech bez kontroly zrakem;
• MP, AK: speciální kurzy přizpůsobené jejich handicapu (zatím víme o aktivitách organizací neslyšících a Centra pro augmentativní a alternativní komunikaci)

Skupina nevidomých a slabozrakých z hlediska výskytu bariér je nejrizikovější skupinou mezi zdravotně postiženými, protože zasahuje do dvou kategorií bariér. Do dvou kategorií bariér však budou zasahovat také kombinovaně postižení s vícečetným handicapem, neboť není výjimkou kombinace těžkého motorického postižení celého hybného aparátu včetně horních končetin a neschopnosti komunikovat s okolím běžným způsobem či jiná kombinace postižení.

Je také potřeba si uvědomit, že zatímco nevidomí lidé jsou schopni vnímat jen textové informace, od narození neslyšící lidé dávají rozhodně přednost jednoduchým, názorným a snadno identifikovatelným grafickým symbolům a obrázkům. Oba zdánlivě protichůdné požadavky, vyplývající z podstaty daného handicapu, jsou při programování webů snadno řešitelné.

Trocha statistických čísel

Těžké zrakové postižení je široká škála zrakových vad od velmi těžké krátkozrakosti až po úplnou slepotu. 0,6 až 1,5 % populace trpí těžkým zrakovým postižením a budeme-li se držet středu, asi 100 tisíc obyvatel ČR trpí těžkou zrakovou vadou, kterou nelze kompenzovat běžnými dioptrickými brýlemi a značně omezuje vykonávání běžných základních životních úkonů.

Z nich asi pouze 12 % je zcela nevidomých. U většiny těžce zrakově postižených se jedná buď o vážně poškozenou ostrost vidění (vízus) nebo může být značně omezeno zorné pole (zúžené zorné pole pod 5% je definováno jako praktická slepota), mnohdy se však jedná o kombinaci několika zrakových vad. Např. lidé s výpadkem centrálního vidění jsou schopni se relativně dobře orientovat, ale naprosto nic nepřečtou, neboť nejsou schopni rozeznat detaily, naopak lidé s výpadkem periferního vidění (tzv. trubicové vidění) musí k orientaci a chůzi používat bílou hůl, ale pokud svým zúženým zorným polem najdou, co hledají, rozeznají i nepříliš zvětšené písmo na kontrastním pozadím.

Asi 60-65 % všech těžce zrakově postižených jsou lidé ve věku nad 60 let. I tak mezi uživateli PC a Internetu jsou tisíce těžce zrakově postižených uživatelů. Z našich záznamů vyplývá, že asi 5% těžce zrakově postižených uživatelů PC a Internetu je ve věku nad 60 let.

Těžce zrakově postižení uživatelé PC a Internetu používají tyto asistivní technologie:

1. výhradně hlasový nebo hmatový výstup (cca 16% uživatelů)
2. kombinaci zvětšovací lupy a hlasového výstupu (cca 62% uživatelů)
3. pouze zvětšovací lupu (cca 22% uživatelů)

Hlasový výstup se skládá z

• odečítače obrazovky (SW)
• hlasové syntézy (SW)
• je k tomu zapotřebí zvuková karta v PC

Hmatový výstup se skládá z

• odečítače obrazovky (SW) a
• braillského řádku (HW), který zobrazuje informaci ve slepeckém písmu a umožňuje pomocí ovládacích tlačítek navigaci po čteném textu (nejedná se o klávesnici)

Zvětšovací lupa je speciální program, který umožňuje zpřístupnění textu na obrazovce slabozrakým uživatelům pomocí zvětšení, nastavení kontrastu, barev písma a pozadí, volby různých režimů prohlížení.

Asistivní technologie pro práci s PC a Internetem pomáhají těm, kterým již standardní prostředky zpřístupnění pomocí nástrojů operačního systému nepomáhají.

Internet je pro každého z nás příjemná alternativa, pro zrakově postižené uživatele je to jediná možnost a osvobození od závislosti na pomoci druhých.

RNDr. Hana Bubeníčková - bubenickova@sons.cz
(statistické údaje v % vyplývají ze záznamů SONS ČR)