Hovoříme-li o počítači jako kompenzační pomůcce, je zřejmé, že věc není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Háček je v současné době především v možnostech "prohlížení" webových prezentací zrakově postiženými. Uživatelské rozhraní, tedy to, co se zobrazuje na monitoru, představuje pro zrakově postižené velmi často bariéru - tu je však možné odstranit již při samotné tvorbě webových stránek. Dokazuje to například internetový portál ministerstva vnitra i webové prezentace některých krajských, městských a obecních úřadů. Tak jako architekti a projektanti vytvářejí bezbariérové objekty, snaží se někteří tvůrci elektronických komunikačních nástrojů vytvářet bezbariérové prostředí i v elektronickém virtuálním světě.

Zrakově postižený a počítač

Zrakově postižení využívají při práci s počítačem speciální programy, které jim zpřístupňují informace zobrazené na monitoru. Slabozrakým slouží softwarová lupa - program, který zvětšuje texty na obrazovce tak, aby byly pro slabozraké uživatele čitelné. Nevidomý používá při své práci s počítačem použít screen-reader - program převádějící informace z monitoru do hlasové podoby. Informace zobrazené na monitoru počítače je také možné převést pomocí braillského displeje do braillova písma a uživatel tak může informace vnímat hmatem. V případě nevidomého se jedná o nejpřirozenější způsob práce s informacemi a textem. K práci s Internetem je většinou třeba znát obsluhu samotného počítače a těžce zrakově postižení uživatelé k obsluze počítače musejí zvládnout i obsluhu této doprovodné technologie, která jim zajišťuje přístupnost informací na monitoru počítače (tzn. screen-readeru, softwarové lupy nebo braillského displeje). Samotné zvládnutí obsluhy výpočetní techniky, která je primárně založena na vizuálním výstupu, je tedy pro takto postiženého uživatele obecně náročnější než pro uživatele běžného.

Bariéry na webu

Zatímco naučit se používat eletronickou poštu není pro nevidomého problém a záleží pouze na možnostech odečítacího programu, který nevidomý používá, při získávání informací z webu naráží na spoustu bariér, které jsou pro něj mnohdy nepřekonatelné. Současné postupy při tvorbě webových stránek nabízejí jejich tvůrcům velkou škálu různých vizuálních efektů. Pochopitelně stránka s využitím takových možností je velmi atraktivní a poutavá. Kladení důrazu na grafické a vizuální hledisko se s cílem vytvořit stránku přístupnou i pro zrakově postižené nemusí v zásadě vylučovat. Jak vysvětluje Radek Pavlíček, webmaser brněnského Metodického centra informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS), velkou bariéru mnohdy představuje úvodní stránka nebo menu webové prezentace, následné stránky už bývají pro zrakově postižené většinou srozumitelné. Jenže když se uživatel v prezentaci nezorientuje hned na začátku, připadá si jako člověk, který stojí na chodbě s mnoha místnostmi, jejichž dveře nejsou popsány - neví za kterými se co skrývá. Přitom stačí umístit k obrázku (i textová informace bývá někdy uložena ve formě obrázku) nebo vizuálnímu efektu jeho prostou textovou variantu, třeba jen stručný název nebo popisek. Někteří tvůrci stránek řeší zpřístupnění prezentací pro zrakově postižené i vložením samostatné, výhradně textové stránky. Je prostě důležité uvědomit si, že zrakově postižený vnímá prostřednictvím softwarových kompenzačních pomůcek vždy jen textovou informaci a to lineárně. Je tedy veden od začátku každé stránky k jejímu konci přes všechny prvky tak, jak je tvůrce stránky seřadil. Prostý text prochází snadno, ale narazí-li na nepopsaný obrázek nebo jiný prvek, neví jak dál.

Technologie, které zrakově postiženým uživatelům umožňují čtení stránek, často pracují se zdrojovým kódem prohlížené stránky. Návaznost obsahu, v jaké je stránka v kódu definována, může být odlišná od návaznosti, v jaké danou stránku čteme. Znamená to, že struktura obsahu ve zdrojovém kódu se může lišit od struktury faktické, tedy to, co má logickou návaznost při prohlížení stránky na obrazovce, se může diametrálně odlišovat od toho, jak je čtená stránka rozčleněna ve zdrojovém kódu. Příkladem může být tak jednoduchý web jakým jsou www.jizdnirady.cz. Tento velmi užitečný a hojně navštěvovaný web je velmi strohý a na první pohled složený jen z textů. Zrakově postižený se v něm dokáže snadno zorientovat a vyhledat si potřebné spojení - jenže ve výsledném přehledu o odjezdu a příjezdu vyhledaného spoje ztrácí na rozdíl od běžného uživatele orientaci. Je to důsledkem uspořádání údajů v jednotlivých buňkách tabulky, kdy při lineárním čtení textu se výsledné informace promíchají. Bude stačit jiné rozdělení buněk a vyhledávání bude plně funkční pro všechny. Jak je patrné, možnost nečitelnosti stránek pro zrakově postižené se z tohoto důvodu vyskytuje především při použití různých tabulek, grafů a formulářů.

BLIND FRIENDLY WEB

Projekt BLIND FRIENDLY WEB vytvořilo Metodické centrum informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) jako reakci na rozšiřující se možnosti internetové komunikace zrakově postižených. Projekt analyzuje předpoklady pro to, aby webové prezentace byly přístupné této skupině handicapovaných občanů. Současně uvádí praktické postupy jak webové stránky vytvářet a uzpůsobovat tak, aby je zrakově postižení mohli částečně nebo i zcela plnohodnotně využívat.

V rámci tohoto projektu SONS provádí zdarma testování stránek z hlediska přístupnosti pro zrakově postižené. O jejich otestování je možné požádat prostřednictvím elektronické počty na adrese info@brno.braillnet.cz nebo přidáním odkazu na svoji prezentaci do příslušné kategorie na www.blindfriendly.cz. Tři testeři provedou nezávisle na sobě otestování stránek a společně vyhodnotí jejich užití zrakově postiženými. V případě, že stránky testům nevyhovují, sdělí žadateli o test konkrétní chyby a návod, jak je odstranit. Stránky, které testu vyhovují, jsou zařazeny jako odkaz do příslušné kategorie na portálu www.blindfriendly.cz. Současně je webmasterovi pozitivně otestovaných stránek zaslán e-mail o přístupnosti stránek pro zrakově postižené společně s autorizovanou ikonou, která tuto skutečnost potvrzuje a kterou webmaster umístí na svoje stránky. Je to pro zrakově postiženého signálem, že mu bude prezentace v celém rozsahu srozumitelná.

Metodické centrum informatiky SONS provádí testování webových prezentací pro potřeby zrakově postižených průběžně i z vlastní iniciativy. Tyto testy jsou většinou spojeny s určitým segmentem o němž se pracovníci SONS domnívají, že by pro zrakově postižené mohl být užitečný. Jedny z prvních testů byly provedeny u webových stránek dodavatelů kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené v souvislosti s veletrhy Invex a Rehaprotex, další série testů se uskutečnila při příležitosti nedávné konference Internet ve státní správě a samosprávě. Do souboru stránek přístupných pro zrakově postižené tak bylo už jen v průběhu uplynulého roku zařazeno 120 prezentací, z nichž velké procento tvoří prezentace institucí veřejné správy.

Svoje webové stránky si však může otestovat každý webmaster i sám s pomocí návodu, který je uveden na webovém portálu projektu (www.blindfriendly.cz). Zde jsou také umístěny podrobnosti o celém projektu i detailní rady, jaké technologické postupy při přípravě webových stránek zvolit, aby zůstal zachován jejich atraktivní vizuální charakter a přitom byly přístupné i zrakově postiženým.

Upravit stávající webovou prezentaci nebo vytvořit novou tak, aby byla přístupná i zrakově postiženým nebývá příliš složité. Vyžaduje to však přesto od webmastera pochopitelně něco navíc, pracovní čas, trochu pozornosti a znalostí. Jeho snaha však nebude marná - webová prezentace poslouží dalšímu, poměrně širokému okruhu uživatelů, pro něž je mnohdy Internet skutečně jednou z mála dostupných forem komunikace s okolním světem.

(skj)