Drobečková navigace

Nacházíte se: Úvod » Další zdroje » Články » Vyhláška o přístupnosti

Vyhláška o přístupnosti

Česká republika se v roce 2008 vydáním Vyhlášky č. 64/2008 Sb. ze 7. února 2008 definitivně zařadila mezi země, které odstraňují bariéry v přístupu osob s těžkým zdravotním postižením k informacím prezentovaným prostřednictvím internetu.

Návrh pravidel, který vzešel jako jeden z výsledků výzkumného úkolu Přístupnost webových stránek orgánů veřejné správy, byl podroben meziresortnímu připomínkovému řízení, které zaštiťovalo Ministerstvo vnitra České republiky. Jeho výsledkem je Vyhláška č. 64/2008 Sb. o přístupnosti webových stránek orgánů veřejné správy, která vyšla 28. února 2008 a 1. verze Metodického pokynu, který vypracovali pracovníci Ministerstva vnitra.

Jaké jsou praktické dopady připomínek z meziresortního připomínkového řízení?

  • Počet pravidel byl navýšen na 33 oproti původním 30.
  • Znění pravidel bylo přeformulováno tak, aby je bylo možné použít přímo ve vyhlášce - pravidla budou na rozdíl od předchozí verze přímo součástí vyhlášky a na použitou terminologii tak jsou kladeny větší nároky.
  • Přibyl požadavek na Prohlášení o přístupnosti – tento požadavek nevyplýval ani ze zadání ani z výsledků projektu.
  • Vyhláška obsahuje nejasně definované termíny.
  • Metodický pokyn k pravidlům připouští vytvoření separátní "přístupné" verze jen pro zdravotně postižené.
  • Byla zavedena tzv. podmíněně povinná pravidla.

Zvláště poslední dvě změny mohou mít v konečném důsledku velký vliv na reálnou přístupnost webů. Podívejme se proto na to, co jejich zavedení může přinést do praxe.

Separátní verze pro zdravotně postižené

Metodický pokyn nechává orgánům veřejné správy možnost rozhodnout se, jakým způsobem budou uveřejňovat informace, související s výkonem veřejné správy. Kromě zpřístupnění primární verze jim umožňuje vytvoření samostatné verze výhradně pro zdravotně postižené. Osobně toto považujeme za velký krok zpátky. Přístupnost se tímto způsobem řešila někdy kolem roku 2002, kdy bylo v módě vytvářet textové verze s minimem grafiky a menší informační hodnotou a prohlašovat je za přístupná řešení. Od té doby tento způsob řešení přístupnosti webu takřka podařilo vymýtit, ale metodický pokyn jej bohužel znovu připouští.

V čem je tento přístup nesprávný?

  • Pokud odkaz na tzv. "přístupnou" verzi pro zdravotně postižené není umístěn blízko začátku stránky a není dostatečně výrazný, může se stát, že zdravotně postižený návštěvník vůbec nezjistí, že web má nějakou takovou speciální verzi a k informacím se nedostane.
  • Informační hodnotou nemusí tato verze odpovídat verzi primární.
  • Vytváření separátní verze neznamená úsporu náročnosti tvorby webové prezentace, spíše naopak.

Jediná verze webové prezentace je vyžadována až u nových webů.

Podmíněně povinná pravidla

Některá pravidla byla vyjmuta z přímé povinnosti a byla prohlášena za pravidla tzv. podmíněně povinná. Zavedení podmíněně povinných pravidel může mít významný dopad na reálnou přístupnost webů, protože provozovatelé webů dostávají poměrně velkou možnost, jak za přístupný web prohlašovat i web nepřístupný. Se zavedením podmíněně povinných pravidel je například možné provozovat web, na kterém je navigace, nevhodně vytvořená pomocí Javascriptu, a ten vydávat za web přístupný a odpovídající vyhlášce o přístupnosti. Provozovatel totiž na Javascript v souladu s metodikou uplatní podmínku na pravidlo číslo 3, a i když web bude všechna ostatní pravidla splňovat (a jako celek tedy bude vyhovovat vyhlášce), v praxi bude pro určitou část zdravotně postižených nepřístupný, protože nevhodně vytvořená Javascriptová navigace pro ně bude nepřekonatelnou překážkou.

Splnění některých podmíněně povinných pravidel je technicky natolik jednoduché, že důvod zařazení mezi podmíněně povinná pravidla postrádá logiku.

Většina podmíněně povinných pravidel již ve svém znění obsahuje návod pro případ nemožnosti naplnění, tudíž jejich zařazení mezi podmíněně povinná pravidla je zbytečné.

Nejsou definovány některé důležité termíny

V metodickém pokynu i ve vyhlášce se ve vztahu k povinnosti přístupného webu používá termín informace, související s výkonem veřejné správy, který bohužel není nikde přesně definován.

Dle informací z MV ČR se jedná spíše o sousloví než termín, takže definovat lze spíše jednotlivé části a z nich vysvětlit celek. Výkon veřejné správy je každá činnost, jejíž výkon je uložen orgánům veřejné správy právními předpisy. Pokud je tedy právním předpisem stanoveno, že má orgán veřejné správy zveřejnit nějaké informace, které souvisejí s výkonem veřejné správy, musí je zveřejnit v souladu s vyhláškou o přístupnosti. Pokud orgán veřejné správy zveřejňuje informace, u nichž mu taková povinnost právním předpisem uložena nebyla, je to jeho dobrá vůle a nemusí postupovat v souladu s vyhláškou o přístupnosti (lze však očekávat, že tyto informace zveřejní stejným způsobem jako ostatní, protože nebude mít důvod kvůli nim zřizovat např. nový web, ale nelze to u něj vymáhat).

Z tohoto výkladu je patrné, že běžný návštěvník webové stránky orgánu veřejné správy, a ani návštěvník se zdravotním postižením, budou jen těžko poznávat, které informace podléhají povinnosti být souladu s vyhláškou o přístupnosti a které ne.

V odstavci 2 § 1 vyhlášky je použit termín "bez obtíží proveditelný způsob přístupu k webové prezentaci, splňující podmínky vyhlášky".

V úvodu metodického pokynu k vyhlášce je citován odst. 2f § 5 zákona č. 365 / 2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, kde se objevuje termín "seznámení s informacemi v nezbytném rozsahu".

Ani metodický pokyn, ani samotná vyhláška tyto termíny blíže nespecifikují. Mohou tak být příčinou nejednotného výkladu a různých hodnocení.

Možné změny v budoucnu?

V metodickém pokynu najdeme i větu Na základě zkušeností s využitím tohoto metodického pokynu a vyhlášky samotné bude vytvořena nová verze vyhlášky o přístupnosti.

Pokud se stávající řešení neosvědčí, dojde časem k úpravě vyhlášky i metodického pokynu - v horizontu dvou až tří let je v plánu vyhodnotit zkušenosti a v případě potřeby upravit vyhlášku i metodický pokyn. Je možné, že k úpravě dojde i kvůli případné změně legislativy ze strany EU, na kterou bude třeba reagovat.

Rada závěrem

Jak z výše uvedeného vyplývá, pouhé dodržení požadavků kladených vyhláškou nemusí ještě zajistit reálnou přístupnost webů. Pokud tedy chcete vytvářet opravdu přístupné weby,

  1. zapomeňte na extra verzi jen pro zdravotně postižené,
  2. všechna pravidla považujte za povinná,
  3. snažte se je aplikovat pokud možno na všechny stránky vašeho webu.

Sledujte také aktuální dění kolem přístupnosti, protože asistivní technologie, které umožňují uživatelům se zdravotním postižením pracovat s počítačem a s internetem, se vyvíjejí a požadavky kladené na tvůrce webů se čas od času změní. Uděláte sice něco víc, než po vás vyhláška požaduje, ale pro uživatele se zdravotním postižením to bude z praktického hlediska velmi užitečné. Výzkum v oblasti cílových skupin občanů se zdravotním postižením ukázal, že těch, kterým přístupnost může v České republice pomoci, je až 140 000.

Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že výsledkem pouhého naplněním litery zákona nemusí být přístupný web - proto se při testování webových stránek zabýváme tzv. reálnou přístupností webů.