Úvod

Ačkoliv má název této kategorie pomůcek (položka č. 4) velmi podobné znění jako položka č. 5 (digitální čtecí přístroj s hlasovým výstupem), jedná se o zcela odlišný typ pomůcek.

Zatímco termínem digitální čtecí přístroj s hlasovým výstupem (položka č. 5) označujeme samostatnou kompenzační pomůcku, jejímž základem je osobní počítač vybaven nezbytnými speciálními programy pro práci nevidomého uživatele – tzv. hlasový výstup, termínem čtecí přístroj s hmatovým výstupem pro nevidomé (položka č. 4) označujeme přídavné zařízení, které zpřístupňuje nevidomému informaci také ve formě hmatového výstupu prostřednictvím braillova slepeckého písma – tzv. braillský řádek.

Kategorie pomůcek č. 4 - čtecí přístroj s hmatovým výstupem pro nevidomé

Do této kategorie řadíme přídavné zařízení, umožňující zobrazení textu (ať už snímaného skenerem a rozpoznaného OCR programem nebo získaného z internetu či vlastnoručně pořízeného) také pomocí braillova písma – tzv. braillský řádek.

Dříve do této kategorie patřil tzv. Optacon, samostatná pomůcka, která dokázala převádět pomocí technologie optického snímání tištěné předlohy standardně tištěná písmena textu do hmatové podoby. Čtení pomocí této pomůcky bylo nesmírně obtížné a vyžadovalo od nevidomého uživatele znalost podoby běžně tištěných písmen naší abecedy. Dnes tuto pomůcku vytlačily pomůcky z kategorie č. 5 (digitální čtecí přístroj s hlasovým výstupem), které pomocí skeneru, připojeného k osobnímu počítači s hlasovým výstupem a s patřičným programovým vybavením (OCR program) dokáží tištěný text daleko snadněji rozpoznat a zpřístupnit jej nevidomému uživateli.

Proč někteří nevidomí uživatelé potřebují hlasový i hmatový výstup?

Hlasový výstup je nezbytnou součástí osobních počítačů, pokud s nimi chce nevidomý uživatel pracovat. Nicméně zprostředkování informace pouze hlasem nedostačuje např. studentům a dalším uživatelům, kteří využívají osobní počítač ke zpracování velkého množství textů, složitých textů (cizí jazyky, matematické, chemické a jiné zápisy). S některými typy zápisů nelze bez použití braillského řádku pracovat vůbec či s nimi lze pracovat jen velmi obtížně. Hlasový výstup je základní prostředek ke zpřístupnění informací, hmatový výstup významně rozšiřuje možnosti nevidomého uživatele, který umí číst hmatem.

Proč nepoužívají všichni nevidomí uživatelé PC braillský řádek?

1. Do nedávné doby byla důvodem velmi vysoká cena pomůcky (cca 300 tisíc Kč).
2. Neznalost nebo neschopnost čtení braillova písma hmatem u určité skupiny nevidomých (později osleplí, senioři, diabetici atd.).
3. Ne všichni nevidomí uživatelé braillský řádek plně využijí ("poslouchat" hlasový výstup je snadnější než "číst hmatem" text ve slepeckém písmu, ať už na papíře nebo na braillském řádku). Základní činnosti práce s textovou informací nevidomí uživatelé dobře obslouží pomocí hlasového výstupu.

Základní popis

Jedná se o zařízení obvykle ve tvaru kvádru, jehož horní strana je osazena řadou piezoelektrických elementů k zobrazení jednotlivých písmen braillské abecedy. Podle počtu těchto elementů rozlišujeme řádky 20, 40 nebo 80 znakové. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdražší část zařízení, cena braillského řádku se odvíjí zejména podle počtu těchto elementů. Doporučujeme vždy 40 znakové varianty jako optimální řešení z hlediska poměru ceny a užitné hodnoty.

Kromě řady jednotlivých elementů k zobrazení písmen braillské abecedy obsahují braillské řádky řadu ovládacích tlačítek, které slouží především k posunu zobrazovaného textu na řádku, ale i k mnoha dalším činnostem, aniž by nevidomý uživatel musel přesunovat ruce z braillského řádku na klávesnici a zpět. Jednou z nejdůležitějších je řada naváděcích tlačítek, kterými si nevidomý uživatel může "přitáhnout" k právě čtenému písmenu kurzor a např. opravit překlep. Právě tato činnost (kontrola textu) je považována pro nevidomé za daleko snáze zvládnutelnou za pomoci braillského řádku než jen pomocí hlasového syntetizátoru. Podobné je to s cizími jazyky - braillský řádek umožňuje nevidomým přirozeně vnímat psanou podobu jazyka současně s mluvenou podobou, reprodukovanou hlasovým výstupem. U zápisu matematiky, chemie a fyziky je braillský řádek takřka nezastupitelný, neboť tyto složité výrazy hlasovým výstupem jednoduše zpřístupnit nelze.

K tomu, aby uživatel mohl používat braillský řádek, musí mít ve svém počítači nainstalován speciální program, tzv. odečítač obrazovky. Jedná se o program, který odesílá právě aktuální textovou informaci (položka menu, zapisovaný text, prvek dialogového okna atd.) hlasové syntéze k vyslovení nebo braillskému řádku k zobrazení ve slepeckém písmu. Zatímco hlasová syntéza je nedílnou součástí základní pomůcky (digitální čtecí zařízení pro nevidomé s hlasovým výstupem), braillský řádek (čtecí zařízení pro nevidomé s hmatovým výstupem) je přídavným zařízením, které předpokládá připojení k základní pomůcce (digitální čtecí zařízení pro nevidomé s hlasovým výstupem) a nelze jej tedy používat samostatně.

Přehled braillských řádků na našem trhu

Seznam řádků i ceny odpovídají současné nabídce firem (březen 2008), která se může měnit.

Zatímco samotný princip funkčnosti a ovládání braillských displejů se za posledních deset let prakticky nezměnil, prošel vývoj konstrukčních prvků a designu těchto přístrojů třemi charakteristickými fázemi:

1. stolní displeje

Ploché, avšak do šířky a zejména do hloubky poměrně rozměrné přístroje (přibližně formátu A4), umísťovaly se pod klávesnici, samotný braillský displej byl před klávesnicí, je sice možné díky jejich váze přenášet, přesto jejich připravenost k práci je poněkud nepraktické - manipulace s rozměrným přístrojem, připojení napájecího kabelu do sítě a datového kabelu k počítači. Typickým představitelem je např. Alva 544 Satellite (v nabídce Spektry) a některé starší typy Alva, které se dnes u nás již neprodávají (Avla Delphi 440, jejíž tehdejší pořizovací cena byla 325 500 Kč).

2. mobilní displeje

jedná se o displeje polovičních rozměrů ve stavu, kdy je třeba je přepravovat; do stavu připraveného k použití se musí rozložit a podložit pod klávesnici tak, jak bylo zvykem v předchozím případě. Tato koncepce je zvolena proto, že přístroje mají poměrně velkou výšku, která je neumožňuje jednoduše položit před klávesnici jako podložku. Ubývá zde sice napájecí kabel, což je zapříčiněno použitím moderního datového rozhraní USB, které přístroj dovede napájet přímo z počítače, na druhou stranu nepraktičnost přípravy k práci není nijak snížena, jelikož je třeba se vypořádat s rozkládacím mechanismem, jenž se častým používáním může snadno opotřebovat. Typickými představiteli této koncepce jsou stále oblíbené displeje Focus 40 a Braille Voyager (Tieman).

Do této kategorie mobilních displejů lze také zařadit braillský řádek PAC Mate, který ovšem nabízí poměrně málo komfortu (má jen navigační kolečka pro pohyb textu), jeho výhodou je přenositelnost a možnost připojení ke stejnojmennému speciálnímu elektronickému zápisníku na bázi malých přenosných počítačů (PDA).

Je tedy vhodný pro nevidomé uživatele, kteří:

1. uvažují nebo si pořizují i PAC Mate zápisník,
2. mají kromě zrakového postižení i motorické postižením horních končetin, neboť ocení snadnost a jednoduchost použití.

Dále sem lze zařadit i velmi málo žádané braillské řádky Rex, které jsou z dovozových součástek kompletované českým dodavatelem. Design a komfort obsluhy však zdaleka nedosahuje takových kvalit jako dovozová zařízení. Výhodou není ani cena těchto řádků.

3. kompaktní displeje

Žhavou novinkou a zatím jedinou tohoto druhu, je Alva BC640 - kompaktní, jednolitě koncipovaný design prostý jakýchkoliv rizikových mechanických součástí. K práci je přístroj připraven prakticky ihned díky zabudovanému velkokapacitnímu akumulátoru a bezdrátovému datovému rozhraní bluetooth, což znamená, že připojovat kabely není nutné. Při práci se jednoduše položí před klávesnici, kde může sloužit jako přirozená podložka. V případě potřeby je možné si displej jednoduše položit na klín a číst tak delší texty v poměrně větším pohodlí než na stole. Lze tak velmi snadno použít na přednáškách, kde obvykle nebývá příliš mnoho místa pro rozložení techniky, ani mnoho času pro jejich uvádějí do činnosti. Vyjmenované přednosti tohoto displeje jsou dosaženy použitými moderními technologiemi, které odbourávají mechanické součásti, radikálně snižují rozměry, ale také úměrně nastavují cenu.

Závěr

Z výše uvedeného lze vyvodit závěr, že mobilní displeje, byť cenově lépe dostupnější, stále mají své místo na trhu, ale pro uživatele, kteří aktivně pracují s texty a potřebují mít braillské displej pohotově dostupný (zejména vysokoškoláci), se jeví Alva BC640 jako kompaktní displej nejvýhodnější řešení.

Pokud vás problematika braillských řádků zajímá více, přečtěte si srovnání braillských řádků, které připravili pracovníci Centra pomůcek a informatiky TyfloCentra Brno, o. p. s.

---

RNDr. Hana Bubeníčková,
ředitelka společnosti TyfloCentrum Brno, o.p.s., odborný poradce pro optimální výběr kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené

Bc. Roman Kabelka,
lektor obsluhy kompenzačních pomůcek na bázi ICT pro nevidomé

Brno, březen 2008